Šachetní těžní věž byla sestrojena z hraněného dříví, vysoká až ke středu lanových kotoučů 13,1 m. Na ní byly umístěny lanové kotouče po 3,8 m v průměru a věnec těchto lanovnic byl s drážkou pro plochá lana. Po zastavení provozu povrchového zařízení na dole Thinfeld roku 1913 se přenesl zdejší elektrický stroj na důl Kübeck a pak byly na těžní věž umístěny lanovnice o průměru 2,4 m s věncem pro kulatá lana.
Původní parní těžní stroj, dodaný roku 1868 firmou Breitfeld & Evans v Praze, byl podobné konstrukce jako na dole Thinfeld: ležatý, dvouválcový. Průměr parních válců 500 mm, zdvih 2000 m/, šoupátkový rozvod s kulisou systém Goosch. Průměr bobin byl 3,15 m, nejmenší navíjecí průměr 3,3 m, největší 4,13 m. Doba jízdy s uhlím a materiálem z hloubky 325 m byla 50 sec a průměrná rychlost těžního lana 6,5 m/s.
Těžní klece byly dvouetážové po jednom vozíku v každé etáži, záchytné zařízení Fontain v čele klece. Těžní lana plochá, konstrukce stejná jako u dolu Thinfeld.
Vodotěžný stroj: Podle ústních zpráv byl již r. 1848 postaven na dole Kübeck parní stroj. Jestli byl využíván k těžbě hmot při hloubení a k odvodňování kronikář A, Povolný neudává.
Jednoduše působící expanzivní parní stroj s kondenzací byl výrobkem strojírny v Seraing v Belgii, měl kataraktový rozvod a stejnojmenné vahadlo. V šachetním komíně se nalézalo pět tlakových pumpovních soustav. Tahadla byla dřevěná, pobitá po stranách plochým železem. Stroj konal maximálně 5 zdvihů za minutu a hrubý výkon obnášel 313 ks o účinnosti celkem 86%.
Vodotěžný stroj, který byl do roku 1865 v činnosti na bývalém dole Layer v Brandýsku, byl ale převezen na důl Kübeck. Kronikář uvádí: „Slýchal jsem od současníků, jak byl ohromný, těžký parní válec stroje dopravován přes Cvrčovice okolo dolu Ferdinand až na důl Kübeck manuálně, kutálením po silnici, jelikož v tehdejší době ještě nebyla železniční dráha Kladno— Brandýsek—Kralupy v části Dubí—Kübeck … „Ventilový rozvod dotyčného stroje na dole Kübeck byl ovládán strojníkem, sedícím na lenošce před ním a s bravurou pohybujícím rukama i nohama několika rozvodovými pákami. Než přihodilo se několikráte přetržení silného dřevěného tahadla, čímž čerpání vody z jámy ustalo a rezerva strojová žádná. Po dobu prováděné opravy musel býti přítok důlní vody zmáhán velmi obtížným těžením v plechových tunách, zavěšených místo těžních klecí. Nahoře na výjezdu se voda vypouštěla do podloženého žlabu. Byla to velmi zdlouhavá a svízelná práce.“
