V období těžby uranových rud n.p. JD Trutnov tvořilo závod Stachanov pět důlních úseků: I. až III. úsek – Stachanov, IV. úsek – Celestýn a V. úsek – Chvaleč. Tehdejší důlní pole závodu Stachanov bylo otevřeno řadou těžních i průzkumných úpadních jam, většina z nich již dříve sloužila pro těžbu uhlí VUD.
Hlavní úpadní Stachanov (Kateřina I)
Úpadní jáma je situována na kat. území obce Radvanice, a to v jihovýchodní části obce. Její ražba byla zahájena v roce 1901 a byla postupně prohloubena na konečnou délku 550,5 m, úklon úpadní jámy je 24°, výztuž po několika rekonstrukcích ocelová, světlý profil 3,6 x 2,8 m. Hlavní úpadní byla základní otvírkové dílo pro důlní úseky Stachanov a sloužila k těžbě, jízdě mužstva a pro větrání.
V roce 1993 bylo ústí úpadní jámy uzavřeno 35 m dlouhou betonovou zátkou, portál ústí zpevněn a upraven.
Úpadní (původní název Dovrchní) P-VI-0-1 Zahrádky
Dílo je situováno na kat. území obce Radvanice 36 m od silnice z Radvanic do Slavětína u zahrádkářské kolonie – odtud pojmenování Zahrádky. Dovrchní byla vyražena pracovníky JD v letech 1955 až 1956 ze VI. patra na povrch s úklonem nejprve 24° a k povrchu pod úklonem 45°. Celková délka 190 m, výztuž dřevěná. Dovrchní sloužila jako hlavní výdušné dílo pro tehdejší důlní pole Stachanov.
V roce 1994 bylo ústí úpadní uzavřeno a zabetonováno. Uvažuje se, že by dílo mohlo sloužit v budoucnu pro odtok vod ze zatopeného dolu Kateřina.
Šurf Vernéřovice 18
Zhruba 700 m jižně od hlavní úpadní Stachanov byla pracovníky JD vyražena průzkumná úpadnice Šurf 18. Pro těžbu nebyla využívána a je zlikvidována.
Hlavní úpadní Celestýn, resp. Celestýn II (podle JD)
Úpadní jáma je situována na kat. území obce Chvaleč mezi obcemi Chvaleč a Slavětín. Jedná se o dvě na sebe navazující úklonná díla, spodní o délce 291,5 m a vrchní o délce 295,2 m, obě jsou ražena s úklonem 22°. Ražba byla ukončena v roce 1952, původní výztuž dřevená, po rekonstrukci ocelová o profilu 3,97 x 2,87 m. Dílo sloužilo jako hlavní těžní pro celý úsek Celestýn. V dubnu 1995 bylo ústí úpadní uzavřeno 22 m dlouhou betonovou zátkou.
Pro úplnost uvádíme, že zhruba 900 m severně od hlavní úpadní Celestýn II je situována průzkumná úpadnice Šurf 10 JD, vyražená pracovníky JD. Dílo je zlikvidováno.
V důlním poli Chvaleč sloužila pro těžbu radioaktivních surovin zejména tato důlní díla:
Šachta č. 1 JD
Hlavní úpadní jáma Šachta č. 1 je situována na kat. území obce Chvaleč asi 180 m jihozápadně od cípu státní hranice s Polskem. Úpadní sloužila jako hlavní těžní dílo JD pro úsek Chvaleč v období 1952 až 1957. Úpadní byla vyražena v roce 1952 v celkové délce 147 m, pod úklonem 24°.
Provoz úpadní byl ukončen v roce 1957, způsob likvidace díla není znám. V rozsáhlém haldovém terénu je dílo lokalizovatelné podle mělké závalové deprese.
Šurf č. 1 JD
Úpadní jáma Šurf č. 1 je situována na kat. území obce Chvaleč asi 310 m jižně od cípu státní hranice s Polskem.
Úpadní jáma byla vyražena v roce 1952 pracovníky JD. Celková délka činila 115 m, úklon 24°, výztuž dřevěná.
Úpadní jáma sloužila jen k těžbě hlušiny. Provoz úpadní byl ukončen v roce 1957. Způsob likvidace a uzavření díla nejsou známy. Ve svahu nad cestou mezi domky č. 95 a 94 ve Chvalči se dochovala mělká závalová deprese délky cca 3 m, šířky 2 m a hloubky 1 m. Deprese je znepřístupněna lanovým ohrazením.
Šurf CH-I-0-1-JD
Větrní úpadní jáma je situována na kat. území obce Chvaleč. Byla vyražena pracovníky JD v roce 1955 v délce 40 m pod úklonem 24°. Činnost díla byla ukončena v roce 1957. Způsob likvidace a uzavření díla není znám. Zavalené ústí je situováno v jihovýchodní části bývalého odvalu mezi tratí ČD a lesní cestou. Stopy po důlním díle jsou neznatelné.
Šurf CH-I-0-2-JD
Větrní úpadní jáma je situována na kat. území obce Chvaleč 90 m severozápadně od ústí Šachty č. 1 (hlavní těžní úpadní jáma). Byla vyražena pracovníky JD v roce 1956 v délce 80 m pod úklonem 24°. Provoz tohoto větracího díla byl ukončen v roce 1957, způsob likvidace a uzavření díla není znám.
Lze říci, že všechna důlní díla provedená JD zanikají s ukončením činnosti v oblasti Chvalče.
Závod Stachanov v období těžby radioaktivních surovin, tj. 1952 až 1.4. 1957 zaměstnával až 1500 pracovníků.
V tomto období bylo nově vyraženo přibližně 6000 bm důlních děl a vydobyto přes 500 tis. tun uhlí, které bylo jako „hlušina“ uloženo na odval. Současně s uhelnou substancí bylo vydobyto přes 60 tis. tun radioaktivní suroviny.
Lze konstatovat, že v rámci průzkumu a těžby uranu v trutnovské oblasti bylo pracovníky Jáchymovských dolů vyraženo zhruba 100 úvodních důlních děl jak těžebního, tak zejména průzkumného charakteru. Kromě popisovaných lokalit, kde byla prováděna těžba uranové rudy, byl prováděn průzkum zejména na lokalitách – Maternice u Hronova, Bohdašín, Rtyně, Dolní Vernéřovice, Rokytník, Lhota u Trutnova, Bečkov a jiné. Průzkumná důlní díla byla ražena jako úpadnice o profilu 3,6 – 6,2 a 7,2 m2 a délkách od několika desítek metrů po 240 metrů. Ústí těchto děl byla sice zavalena, avšak tato opuštění díla se v terénu projevují častými propady.
Literatura: Cimala, Z.: Po stopách průzkumu a těžby uranových ložisek na Moravě a východních Čechách. Dolní Rožínka 1997, 130 str.
