Sledování průběhu zrudnění březohorských žil jižním směrem bylo prováděno jednak z dolu Drkolnov, jednak ze Zdabořského dolu. Zdabořský důl byl založen v roce 1857 a od roka 1861 byl vyhlouben na úroveň 2. patra Drkolnovského dolu a tím také na úroveň Dědičné štoly. Z této úrovně — 106,4 m pod povrchem dolu – bylo pokračováno v ražbě zdabořského překopu, který byl hnán od dolu Drkolnov. Překop byl ražen pod Žežické skalky do míst, kde byl později zaražen Schwarzenberský důl. Překop byl ražen do vzdálenosti 582 m od Zdabořského dolu, ale význačnější žíly nepřekřížil. Překřížena byla jen Schwanzenberská žíla s kalcitovou a sideritovou výplní a jen se sledy galenitu. Mocnost této žíly byla od 6 do 30 cm a pro její nebilanční vývoj nebylo další sledování této žíly prováděno. Pro naprosto negativní výsledky průzkumných prací byl Zdabořský důl od roku 1877 uzavřen. Jeho odval byl ještě v 70. letech 20. st. znatelný v polích západně od Zdaboře.
Mapa hlubinných dolů
