Úvod Doly a revíry Březohorský rudní revír Likvidace hornické činnosti v klasickém březohorském rudním revíru

Likvidace hornické činnosti v klasickém březohorském rudním revíru

1021
0

K tomuto důlnímu poli patřily ještě další jámy, vyhloubené kdysi mimo vlastní revír v místech jeho okraje, které byly již dříve opuštěny a zatopeny, ale které se při definitivním uzavření březohorského rudního revíru budou muset v rámci jeho konečné likvidace znovu zkontrolovat a dodatečně upravit do konečné rekultivační podoby.

Byly to doly:

pater celková hloubka [m]
Jarošovka 9 201
Ferdinand 12 316
Lill 9 431,9

S využitím ložiska Březové Hory úzce souvisí také blízký bohutínský rudní revír, jehož těžba bez ohledu na zahájení likvidace březohorského rudního revíru dále pokračovala. Od 1.1.1980 se však i v tomto revíru uvažovalo s likvidací těžební činnosti.

Bohutínský revír měl v roce 1978 k dispozici tyto jámy:

pater celková hloubka [m]
25. únor 33 1199,4
Štěpánka 26 864,1
Řimbaba 9 270,0

Mimo provoz byly v tomto revíru umístěny ještě další jámy:

pater celková hloubka [m]
Kozíčin 2 200,0
Zdaboř 2 108,9
August 5 403,5
Hůrka 1 100,0

Celá dotčená oblast byla odvodňována Dědičnou štolou, do níž jsou sváděny všechny povrchové vody i vody z hloubek obou revírů, které se na ni čerpají kaskádou čerpacích stanic. Čerpací stanice pro březohorský rudní revír byly umístěny u dolu Prokop. Celková délka Dědičné štoly, vedoucí přes bohutínský rudní revír a březohorský rudní revír až k ústí říčky Litavky u obce Dušník, činí 21 906 m. Je to ojedinělé báňské dílo, které slouží svému účelu i po likvidaci hlubinné těžby.

O likvidaci těžby v březohorském rudním revíru bylo tedy rozhodnuto. Původní návrh na likvidaci byl však zpracován již v roce 1972.

Komise pro posuzování likvidací neefektivních provozů, která byla z příkazu ministra FMHTS zřízena, tento návrh posoudila, doporučila ke schválení a náměstek ministra pro hutě a rudné doly jej potvrdil schvalovacím výměrem v roce 1973. Podle tohoto návrhu měla v revíru proběhnout likvidace v letech 1972 až 1978. Nově stanovené limity pro těžbu a zpracování barevných kovů, platné pro 5. pětiletku, likvidaci celé oblasti zabrzdily a prodloužily vlastní těžební činnost prakticky až do roku 1980. V roce 1978 však byla v revíru hospodářská i technická situace taková, že další prodlužování těžby bylo naprosto neúnosné. Proto byl zpracován nový likvidační návrh, určený zatím pro likvidaci březohorského rudního revíru a tím, že o likvidaci bohutínského rudního revíru bude rozhodnuto později.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.