Úvod Doly a revíry Březohorský rudní revír Likvidace hornické činnosti v klasickém březohorském rudním revíru

Likvidace hornické činnosti v klasickém březohorském rudním revíru

991
0

K tomuto důlnímu poli patřily ještě další jámy, vyhloubené kdysi mimo vlastní revír v místech jeho okraje, které byly již dříve opuštěny a zatopeny, ale které se při definitivním uzavření březohorského rudního revíru budou muset v rámci jeho konečné likvidace znovu zkontrolovat a dodatečně upravit do konečné rekultivační podoby.

Byly to doly:

pater celková hloubka [m]
Jarošovka 9 201
Ferdinand 12 316
Lill 9 431,9

S využitím ložiska Březové Hory úzce souvisí také blízký bohutínský rudní revír, jehož těžba bez ohledu na zahájení likvidace březohorského rudního revíru dále pokračovala. Od 1.1.1980 se však i v tomto revíru uvažovalo s likvidací těžební činnosti.

Bohutínský revír měl v roce 1978 k dispozici tyto jámy:

pater celková hloubka [m]
25. únor 33 1199,4
Štěpánka 26 864,1
Řimbaba 9 270,0

Mimo provoz byly v tomto revíru umístěny ještě další jámy:

pater celková hloubka [m]
Kozíčin 2 200,0
Zdaboř 2 108,9
August 5 403,5
Hůrka 1 100,0

Celá dotčená oblast byla odvodňována Dědičnou štolou, do níž jsou sváděny všechny povrchové vody i vody z hloubek obou revírů, které se na ni čerpají kaskádou čerpacích stanic. Čerpací stanice pro březohorský rudní revír byly umístěny u dolu Prokop. Celková délka Dědičné štoly, vedoucí přes bohutínský rudní revír a březohorský rudní revír až k ústí říčky Litavky u obce Dušník, činí 21 906 m. Je to ojedinělé báňské dílo, které slouží svému účelu i po likvidaci hlubinné těžby.

O likvidaci těžby v březohorském rudním revíru bylo tedy rozhodnuto. Původní návrh na likvidaci byl však zpracován již v roce 1972.

Komise pro posuzování likvidací neefektivních provozů, která byla z příkazu ministra FMHTS zřízena, tento návrh posoudila, doporučila ke schválení a náměstek ministra pro hutě a rudné doly jej potvrdil schvalovacím výměrem v roce 1973. Podle tohoto návrhu měla v revíru proběhnout likvidace v letech 1972 až 1978. Nově stanovené limity pro těžbu a zpracování barevných kovů, platné pro 5. pětiletku, likvidaci celé oblasti zabrzdily a prodloužily vlastní těžební činnost prakticky až do roku 1980. V roce 1978 však byla v revíru hospodářská i technická situace taková, že další prodlužování těžby bylo naprosto neúnosné. Proto byl zpracován nový likvidační návrh, určený zatím pro likvidaci březohorského rudního revíru a tím, že o likvidaci bohutínského rudního revíru bude rozhodnuto později.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..