Staré dušnická štola nazývaná Josefskou dědičnou štolou se v roce 1813 čelbou přiblížila ke staré středověké šachtici na Strachovských vrších, s jejímž hloubením se započalo v roce 1789, avšak následně byla těžba zastavena. Tato stará šachtice byla již v roce 1799 odvodněna, ale s jejím hloubením se tehdy nepokračovalo. Čelba Dědičné štoly v těsné blízkosti středověké šachtice překřížila bohatou žílu leštěnce olověného a blejna zinkového. Nalezená žíla pak byla hlubinně sledována ze staré středověké šachty nazývané Jarošovka (též Strachovský důl). Jáma se v roce 1814 prohloubila po úroveň Dědičné štoly, ala přetékající vody ze stařin hloubení značně znesnadňovaly.
Protože se v hloubce očekávaly bohaté úložky a stříbrných a olověných rud, rozhodl se příbramský horní úřad celou oblast Strachu odvodnit vyzmáháním středověká Tříkrálové štoly z Litavského údolí. Po vyzmáhání Tříkrálové štoly a jejím napojení na Jarošovku pokračovalo prohlubování Jarošovky, ale i ražba Dědičná štoly od Jarošovky k březohorským dolům. Jarošovka byla během 19. století hloubena až do 200 m a z ní bylo raženo 9 pater. Bohatý závalek leštěnce a blejna z úrovně Dědičná štoly v hloubce neměl pokračování a sledovaná žilná výplň byla značně závalkovitá s převahou blejna zinkového. Pro nerentabilnost hornického podnikání byl tento důl v roce 1892 uzavřen.
