Zároveň se znovuotevřením jámy Řimbaba se v červenci 1942 zahajují práce s hloubením nového průzkumného dolu, který dostal název po prostoru, kde byl budován — Důl Hůrka. Tímto průzkumným dolem měla být těžkým báňským průzkumem ověřena rudnatost Hůrecké žíly. Tato žíla v minimálním rozsahu byla hornicky zkoumána již v polovině devatenáctého století. Průzkumný důl byl založen v místě velmi příznivém pro hlubinný důl, na náhorní rovině, nad bohutínským kostelem. Vlastní hloubení jámy bylo prováděno ve čtvercovém profilu 3X3 m. Byla to prakticky první čtvercová jáma v příbramském revíru, neboť všechny ostatní měly buď obdélníkový nebo soudečkový profil, Jáma měla otevřené dva horizonty po padesáti metrech a včetně jámové tůně byla hluboká 104 m. Dobrá, dobyvatelná ruda tímto průzkumným dolem nebyla zjištěna, byl to jen sporadický výskyt leštěnce olověného, a proto 31. ledna 1948 byl důl pro negativní výsledek průzkumných prací uzavřen.