Mocná výplň Strachovské žíly u Jarošovky a i její směrné pokračování k Březovým Horám dalo podnět k založení druhé svislé jámy na této žíle. Jáma byla zaražena 6. července 1820 a byla, podle korunního prince a arcivévody Ferdinanda, který položil základní kámen k výstavbě tohoto dolu, nazvána Ferdinandka (v pramenech uváděn i jako Důl Ferdinand, Ferdinandův důl). V roce 1826 se tento důl napojil na Josefskou dědičnou štolu a z 15. pater tohoto dolu bylo vyraženo 933 m překopů a 2 550 m sledných chodeb. Kromě hlavní Strachovské žíly byly z tohoto dolu prozkoumány, z 5. patra západním překopem, žíly Františka Karla a žíla Lobkovická – nazývána také Zaječická žíla.
Vyplň těchto žil i hlavní Strachovské žíly byla závalkovitá s převahou blejna zinkového, ala na několika místech bylo v podložních polohách těchto žil zjištěno ryzí stříbro. Přestože v dole bylo sledování žil na několika patrech provedeno, nebyly průzkumnými pracemi zjištěny významnější úložky vhodné pro souvislé dobývání. V roce 1892 byla průzkumné činnost na dole ukončena a důl opuštěn.
