R. 1836 byla založena nová kolmá šachta na Drkolnově, poněvadž západně položená Wolfgangova šachta již nestačila svým větrným strojem čerpat důlní vody. Také se očekávalo, že se s hloubením nové šachty zjistí stálá a mocná ložiska rudy. K poctě knížete Augusta Longina z Lobkovic, předsedy dvorní komory v záležitostech horních, který r. 1837 podruhé navštívil Březové Hory, byla šachta nazvána Augustovou (Augustův důl).
Z počátku byl důl opatřen větrným pohonem, ale ten byl záhy přeměněn na pohon vodní. (Vodní kolo.) Po dvaceti letech se dolování přerušilo v hloubce 178 sáhů (cca 338 m). V r. 1867 se tam opět začalo s pracemi, jednak aby se blíže prozkoumaly některé žíly a aby se sledovaly k Březovým Horám. V místech, kde se hnaly dva hlavní překopy (Žežický a Zdabořský), byly většinou žíly železné. Šachta se vyhloubila na 425 m a začala se řešit otázka, jdou-li žíly od Březových Hor na jih. Na 2. patře byly důkladně zkoumány žíly Ševčínská, Marie pomocná, Druhá nepojmenovaná, Václavská a Schwarzenberská. Kromě slabé žilky leštěnce na Nepojmenované žíle nebyl galenit nikde nalezen. Hlouběji se zkoušela i žíla Wolfgangská, v které se spoře nacházel závalkovitý galenit. Na 13. patře byly sice žíly mocné, ale obsahovaly jen siderit, kalcit apod. Jak bylo uvedeno, ukázal se na Druhé nepojmenované žíle galenit, a proto se sledoval na 800 m až do míst Lazecké šachtice, kde se ukázaly baryty, chalkopyrit a jiné nerosty. Dobyvatelných míst se však nenašlo.
V r. 1870—72 se zavedla na místě nepříhodné těžby po tunách (vědrech) těžba šálami (vážněmi). V obzoru štoly císaře Josefa II. (od Zdabořské šachty na východ) se hnal průkop, jímž se měly zkřížit žíly v návrší drkolnovském a žežickém. Po prorážce s Schwarzenberským dolem v Žežicích měl tento překop sloužit žežickému dolování jako postranní třída Dědičné štoly k odvádění vod. R. 1872 byl tento překop 169 sáhů dlouhý a k proražení do Schwarzenberské šachty zbýval „celík“ (pevná skála) v délce 448 sáhů. I když byl překop 458 m dlouhý, k úplnému proražení již nedošlo.
Stará šachta Wolfgangova byla sešlá a potřebovala nutných oprav. Byla snesena střecha a provedeny další opravy. V r. 1880 bylo vyrubáno na 3. a 10. patře dostatek rudy. Poněvadž i zásob byl dostatek, postavil se r. 1880 pro úpravu těchto rud „cabrych“ (prádlo s lítými a drátěnými síty). K zdvižení dostatečného množství vody pro letní prádlo, které tam bylo postaveno, spojila se s vodozdviží pumpa, která zdvihala potřebnou vodu. R. 1882 bylo letní prádlo proměněno na trvalé.
Augustův důl dal za 60 let pouze 276 kg stříbra a 638 q olova, ačkoliv se tam hnalo 5298 m překopu a žíly se sledovaly v délce 12800 m. R. 1896 byl definitivně důl zastaven. R. 1899 se zbourala šachetní věž a v r. 1913 kotelna a komín. Od doby, kdy část budovy vyhořela, zůstal důl opuštěn.
[mappress]
