V areálu šachty č. 16 zahájil v červnu 2020 odštěpný závod Správa uranových ložisek v Příbrami likvidaci těžních klecí a nádob na těžbu kameniva (tzv. skipo). Akce, při které dojde k odstranění všech těžních zařízení z jámového stvolu, bude probíhat do konce října. Samotná těžní věž zůstane v areálu zachována.
Konkrétní práce na likvidaci těžních zařízení obnášejí postupné rozřezání čtyřetážové těžní klece, vyzdvižení materiálové klece nad ohlubeň a následně rovněž její postupné rozřezání. Následovat bude postupné rozřezání těžní nádoby skipo a nakonec dojde k postupnému rozřezání protizávaží nádoby skipo. Práce budou probíhat po dobu pěti měsíců za přísných bezpečnostních podmínek, neboť se zaměstnanci budou po celou dobu práce pohybovat nad volnou hloubkou jámy č. 16. Cílem prací je kompletní uvolnění jámového stvolu a jeho zabezpečení proti pádu osob do hloubky.
Historie jámy
Jáma č. 16 byla hloubena v letech 1957–1976 a svou kapacitou měla posílit těžbu uranu v bytízské oblasti a zlepšit podmínky větrání. Byla zaražena v srpnu roku 1957, jako první z příbramských uranových jam v kruhovém profilu už z povrchu a v betonové výztuži. Projektována byla pod 22. patro, do hloubky 1160 m, ve skutečnosti její hloubka dosáhla 1838,4 m a stala se tak nejhlubší jámou v bývalém Československu a zároveň ve střední Evropě. Byla hloubena pomocí 22 vrátků a dvou těžních strojů. Zároveň s hloubením se jáma vyztužovala. Jako provizorní výztuž na čelbě se používala profilovaná železa U-18 spojovaná háky a plechové zapažení. Po počátečních problémech se strojním zařízením se podařilo tímto způsobem vyhloubit 600 m jámy za jeden rok. Později byla technologie vyztužování litým betonem vylepšena použitím ocelového křídlového bednění, které se instalovalo přímo na počvě hloubení. Beton se dopravoval samospádem potrubím o průměru 150 mm.
V říjnu 1960 bylo dokončeno hloubení jámy pod 22. patro a do května 1961 byla jáma kompletně vystrojena. Další etapa prohlubování jámy č. 16 začala až v lednu 1968 předražením komína z 24. patra a jeho následnou přibírkou. Pod 24. patro pokračovala ražba jámy klasickým hloubením v březnu 1969. Práce neskončily v původně projektované hloubce, ale zastavily se až 88 m pod 32. patrem. Pro nepříznivé geologické podmínky musela být jáma od 23. patra vyztužena litým betonem o tloušťce 60 cm s dvojitou armaturou.
Roku 1989 byly na 21. patře šachty č. 16 zahájeny ražby průzkumných překopů pro výstavbu podzemního zásobníku plynu a v dubnu 1992 byla výstavba podzemního zásobníku plynu Háje zahájena.
V červenci 1998 byly ukončeny likvidační práce na 21. patře šachty č. 16 a od této doby začalo zatápění celého ložiska.
