Ve čtvrtek 8. 4. 1993 v 10.15 hodin došlo na Dole Rožná I v Dolní Rožínce k mimořádné události s tragickými následky.
K dobývání na pracovišti 4A -1759 byla použita metoda výstupkového dobývání s vyztužováním a zakládáním vydobytých prostor v dobývané šířce 4 metry. Základní mezičelba mezi dvěma průchozími komíny byla vyražena 30 metrů nad úrovní patra. Do této mezičelby byl sestřelován a odtěžován 1. výstup. V době závalu bylo vydobyto asi 24 m. Hlavní předák odtěžoval v horní úrovni rubaninu z podloží za pomoci vzduchového škrabáku.
K vývalu stropu a nadloží došlo náhle a nepředvídaně, což postiženému neumožnilo včas opustit pracoviště. Vzniklý zával o celkové kubatuře 160 m3 měl rozměry v půdorysu 4 x 14,5 m.
Průzkumem dostupných míst nebylo tělo postiženého nalezeno. Proto se vedoucí likvidace havárie (dále VLH) rozhodl zdolat zával jehlováním stropu a boků s postupným odtěžováním rubaniny a dřevením. Zpětně byla zesilována i výztuž základní mezičelby, aby lépe odolávala případným dalším tlakovým projevům okolních hornin. Z řad lamačů byli vybráni nejzkušenější pracovníci a spolu se záchranáři vytvořili osádky, které z obou stran závalu prováděli nepřetržité zmáhací práce.
Dne 10. 4. 1993 ve 13.00 hodin byl zával při podloží díla zprůchodněn, a jelikož se postiženého nepodařilo nalézt, rozhodl VLH o určení jeho polohy záchranářskými psy. Po dohodě s Policií ČR byla povolána Záchranná brigáda kynologů Jihomoravského kraje pod vedením pana Zdeňka Katolického, tehdejšího viceprezidenta Svazu záchranných brigád ČR. Do ohrožené oblasti se podařilo vcelku snadno dopravit pět záchranných psů (rasy – německý ovčák, rotvajler a erdelteriér).
Největší problém nastal při dopravě 30 m dlouhým komínem, jehož lezné oddělení s žebříky se stalo pro psy neschůdné. Nakonec bylo použito dřevěných beden určených na přechodné uložení výbušnin v podzemí a doprava proběhla ve strojním oddělení komína. Velké obavy činilo kynologům umělé větrání, které se na všech hlubinných dolech používá a může dost podstatně zkreslit lokaci zavaleného pracovníka. Proto asi hodinu poté, co všichni zachránci opustili místo závalu, bylo na 15 minut vypnuto větrání a asi po deseti minutách první pes označil místo zavalené osoby. Po jeho odchodu druhý pes tuto polohu potvrdil a vedoucí záchranné brigády rozhodl z hlediska bezpečnosti další psy nenasazovat. Po celou dobu akce totiž ze stropu odpadávaly drobné kameny a hrozilo další zavalení.
Po odchodu psovodů započaly záchranné čety s průzkumem určeného místa. V cestě stál obrovský balvan, který se podařilo odstranit za pomoci speciální záchranářské techniky (Vetter a Lucas). Během čtyř hodin došlo k vyproštění postiženého, přivolaný lékař bohužel konstatoval okamžitou smrt následkem porušení krční páteře. Přestože byl pracovník vyproštěn mrtvý, vedení dolu nesmírně ocenilo pomoc záchranných psů. Díky jim došlo k nálezu zavaleného člověka v co nejkratší možné době a důlní neštěstí si nevyžádalo další oběti.
