Po odtěžení zásoby pod spodní úroveň betonovací formy byla na dně jámy zjištěna kaverna do boku jámy do hloubky 0 až 6 m, na výšku 0 až 0,5 m. Kaverna se do hloubky zužovala. Horniny vyhozené z kaverny měly zčásti destičkovitý charakter. Objem vyvržených hornin se odhadl na 250 až 300 m3 a množství uvolněného CO2 na 4000 m3.
Je třeba poznamenat, že při dosažení 797 m hloubky jámy byl ze dna jámy proveden na hloubku do 857 m zajišťovací vrt 60 m dlouhý o průměru 93 mm. Při tom nebyl zjištěn projev ani tlakové vody, ani plynu.
Opatření
Po popisované první průtrži plynů a hornin, která byla vyvolána trhací prací, stanovil Obvodní báňský úřad v Kladně pro další hloubení další doplňující bezpečnostní opatření, která byla zahrnuta do projektu hloubení.
Doplňující bezpečnostní opatření zahrnovala umístění kontinuálních analyzátorů na CO2 a CH4 s umístěním čidel analyzátorů a dvou bezpečnostních benzínových lamp u dna hloubené jámy.
Jednou za 24 hodin byl odebírán vzorek vzdušin na dně jámy v dýchací zóně pracovníků a proveden jeho rozbor. Po každé trhací práci byl na ohlubni jámy kontrolován ve větrech z jámy obsah CO2 a CH4, akusticky se sledoval průběh odpalu a rovněž se sledovaly kouřové zplodiny, zda nedošlo k odchylkám proti normálnímu průběhu. Při provádění trhací práce se nesměl nikdo zdržovat v jámě ani v dílech z ní ražených.
Pokud byla po trhací práci po stanovené čekací době naměřena na ohlubni koncentrace CO2 vyšší než 2 °/o nebo vycházely z hloubení kouře neobvyklé barvy nebo se zjistily jiné mimořádné jevy svědčící o možné průtrži, musely být další práce zastaveny a okamžitě povolána HBZS ve Vinařících a případ neprodleně ohlášen OBÚ a GŘ KD.
Prohlídka pracoviště na dně jámy po trhací práci se musela uskutečnit za přítomnosti technického dozoru při kontrole na obsah CO2 a CH4. Předák v hloubení a technický dozor fárající do hloubení museli být vybaveni interferometry a indikovat na CO2 a CH4 ve lhůtách stanovených technologickým postupem.
Všichni fárající do hloubení museli být vybaveni izolačními sebezáchrannými přístroji a proškoleni o příznacích průtrží i o možných ohroženích průtržemi. V době, kdy byla osádka na pracovišti, musela být havarijní klec nebo okov ve své spodní poloze a musel umožňovat případné okamžité vyfárání.
Pokud zjistila osádka hloubení při vrtných pracích odchylky proti běžnému postupu, resp. stavu, zajistil předák hloubení okamžité vyfárání osádky na povrch a ihned ohlásil tuto událost nejbližšímu nadřízenému.
