Dne 4. května 1965 došlo na Dole Pluto v Severočeském hnědouhelném revíru k požáru, který měl za následek zastavení těžby v celém závodě na několik dnů.
Vznik nehody
Požár vznikl ze záparu ve výdušné chodbě č. 66 v době střídání směn. Zjištění kouřů ve výdušné chodbě bylo hlášeno dispečerovi ve 14.30 hodin. Větší část výdušné chodby byla vyztužena betonem a tvárnicemi, pouze ve třech místech byla ještě částečně dřevěná výztuž.
Po ohlášení kouřů byl ve 14.50 hodin vyslán revírník k ověření situace na větrní most a již v 15.10 hodin hlásil dispečerovi, že požár je ve výdušné chodbě poblíž vyústění 7. chodby.
Ještě předtím, v 15.00 hodin, byla na místo nehody vyslána záchranářská hlídka pod vedením směnového technika závodu. Záchranáři měli za úkol likvidovat požár vodou. Po provedeném průzkumu bylo v 15.15 hodin hlášeno, že hoří asi 20 m výdušné chodby. Ihned po této zprávě žádal dispečer HBZS v Mostě o vyslání tří záchranných čet. Tyto přivolané čety sfáraly v 15.45 hodin k ohroženému úseku.
Osádka celého dolu byla včas odvolána pod vtažnou jámu Pluto II. V 16.45 hodin byla pod vtažnou jámou ukončena kontrola všech, kteří byli v dole a kromě těch, kteří byli jmenovitě určeni k dopravě materiálu pro stavbu zděných uzávěr, všichni vyfárali.
Přímý zásah
Záchranné čety se pokoušely likvidovat požár přímým zásahem vodou. Protože však byl tlakový požární vodovod veden přes požářiště, vycházela z hadice pouze horká pára. Záchranné čety ihned zajistily dodávku vody z druhého vodovodního řádu požárními hadicemi v délce asi 100 m. Hadice byly v požárním skladišti.
Požár se však již rozšířil natolik, že přímá likvidace ohně vodou byla již prakticky nemožná.
Vlivem vzdutí došlo k částečnému zvratu větrů a šlehnutí plamenů proti záchranným četám. Na základě zkušeností z havárií na jiných dolech v SHR se čety okamžitě stáhly z ohroženého prostoru přes 5. stanici až na 3. stanici, neboť hrozilo nebezpečí, že pulsace větrů by mohla mít za následek výbuch požárních zplodin.
K této změněné situaci došlo pravděpodobně proto, že v 15.30 hodin se zastavil hlavní ventilátor na výdušné jámě č. 5. Teprve později, po 16. hodině, došlo v důsledku zvýšené teploty požárních zplodin k silnému tahu ve výdušné jámě a přes difúzor ventilátoru létaly i malé kousky hořícího uhlí. Ventilátor se pak již nepodařilo zapnout a oběžné lopatkové kolo se otáčelo působením proudících požárních zplodin až do svého zničení v 0.35 hodin.
Uzavření požářiště
Protože vzhledem k rozsahu již nebylo možno požár likvidovat přímým zásahem, byl dán záchranným četám příkaz k prostorovému uzavírání požářiště. Byly utěsněny větrní dveře v objektech a dozděny uzávěry v pořadí 1, 2, 3, 4 a 5. Hlavní chodba č. 66 byla na vtažné straně požářiště uzavírána hrází č. 5 Jako poslední, aby nedošlo k nebezpečí nahromadění požárních zplodin za požářištěm a k případnému obrácení větrů působením tepelné deprese. Důkazem vážnosti situace bylo, že při uzavírání zděné uzávěry č. 2 u 3. stanice došlo k několikerému prošlehnutí plamenů z výdušné chodby č. 66 do lokochodby přes větrní dveře, které prohořely.
Požářiště bylo uzavřeno na vtažné straně dne 5. 5. ve 2.20 hodin za značného úsilí všech záchranných čet.
Průzkumy
Dne 5. 5. v 16.35 hodin byl proveden dvěma četami průzkum k výdušné jámě č. 5 přes propust v hrázi č. 7 před C křížem k ověření situace. Dvě čety záchranářů byly před propustí v záloze.
Průzkumné čety se dostaly na spojovací kříž z výdušné strany požářiště k jámě č. 5 a pro vysokou teplotu (75 – 80° C) při vysoké relativní vlhkosti a viditelnosti kolem 1 m se musely čety vrátit.
Poté bylo rozhodnuto provést průzkum přes hráz č. 4 a č. 1 po první dřevní chodbě na B kříž (výdušná strana požářiště) s cílem pokusit se o uzavření železných dveří za B křížem směrem k požářišti. Po příchodu záchranářů na B kříž byl zde zjištěn otevřený oheň a průzkumná četa se vrátila. Dveře byly znovu utěsněny pastou a byla zděna revírní uzávěra na 1. dřevní chodbě.
Potom bylo přikročeno k uzavírání zděných uzávěr č. 6 a 7 z vedlejšího větrního oddělení. V době uzavírání byly odebírány vzorky větrů ve výdušné jámě č. 5 z hrdla difuzoru a měřeny teploty o hodnotách až 120 °C.
Uzavření jámy
K uzavření výdušné jámy došlo dne 6. 5. v 4.30 hodin. Nejdříve byly uzavřeny poklopy ze tří čtvrtin. Přes vysoký žár zůstaly neporušeny. Po vyčkání 30 minut byly v 5.03 hodin zcela uzavřeny.
Před uzavíráním jámy byla veškerá osádka z dolu odvolána a byli zde ponecháni pouze záchranáři v nasazených dýchacích přístrojích na základně blízko vtažné jámy Pluto II.
Po krátké čekací době bylo v 5.50 hodin započato s utěsněním poklopu pastou a nanesením asi 1,5 m silné vrstvy popílku s vápnem na dřevěný poval.
K otvírce požářiště se přistoupilo již po 7 dnech po uzavření.
Zhodnocení akce
V průběhu akce se vystřídalo 37 čet a celkem 210 záchranářů. Po celou dobu uzavírání požářiště bylo nutno provádět bezpečnostní obchůzku v ostatních úsecích.
Tyto pochůzky prováděly záchranně čety ve složení 1 + 5. Že toto opatření bylo správné a účelné, dokazuje, že bylo likvidováno 8 zápar v jiných důlních dílech. Kdyby nebyly včas likvidovány, mohly mít obdobné následky, jako tento požár.
Při uzavírání požářiště na Dole Pluto se opět osvědčilo použití plynosilikátových tvárnic pro rychlou stavbu hrází. Tvárnice normálních rozměrů byly ukládány nasucho, uklínovány do boků a stropů chodby a spáry byly utěsněny pastou z mletého jílu a chloridu vápenatého. Tento postup je rychlejší a účinnější, než stavba dřevěného peření.
Při akci bylo nutno dodržovat zásady řádného oblečení všech záchranářů, včetně kápi na hlavu. Vysoká teplota mohla mít za následek přehřátí záchranářů, které je nebezpečnější než přiotrávení.
Zkušenosti
Pro doly SHR zde byly získány další zkušenosti:
K snadnějšímu odváděni požárních zplodin z požářiště je nutno zeslabit množství větrů proudících do výdušné jámy z jiných větrních oddělení.
Rozvod tlakové vody v požárním vodovodu vést zásadně z vtažné strany.
Zajistit pro záchranáře vhodné oblečení do vysokých teplot. Nejlépe se osvědčily prošívané obleky, dlouhé dvouprstové rukavice a kukly na hlavu, nejlépe se zapínáním pod bradu.
Při extrémních mikroklimatických podmínkách používat místo stavby dřevěného peření uzávěry z plynosilikátových tvárnic, stavěné popisovaným způsobem. Tyto tvárnice mít v pohotovosti na různých místech v dole v požárních vlacích, důlních vozech.
Nebezpečná místa v dole hlídat, zejména v době střídání směn.
