Likvidační práce
Po vyhodnocení výsledků průzkumu záchranářů bylo rozhodnuto uzavřít IV. úsek hrázemi. V této době již nebyly předpoklady pro přežití pracovníků, kteří se v této oblasti před havárií nalézali.
V průběhu stavby hrází byla u hráze č. 4 nalezena další oběť havárie. V uzavřené části dolu zůstalo tedy 38 postižených.
Po celou dobu likvidačních a vyprošťovacích prací působila na Dole Pluto jako poradní orgán ve smyslu havarijních směrnic havarijní komise. Jednotlivé etapy likvidačních a vyprošťovacích prací byly jako plánované nehavarijní zásahy schváleny Obvodním báňským úřadem v Mostě. Postup prací byl pravidelně konzultován s Českým báňským úřadem, a to jak z hlediska bezpečného provedení prací, tak i získání podkladů pro zjišťování příčin havárie.
V průběhu likvidačních a vyprošťovacích prací byl postupně uzavřený okruh zmenšován vybudováním dalších hrází v užším okruhu. Při otvírkách požářiště a v průběhu vyprošťovacích prací bylo použito dusíku a oxidu uhličitého k inertizaci důlního ovzduší a snižování teploty prostředí.
Poslední postižený byl vyproštěn dne 11. 12. 1981.
Likvidační práce tím však nebyly ukončeny a dále pokračovala úprava důlních děl a instalace důlního zařízení.
Během likvidačních a vyprošťovacích prací prováděných pod dozorem státní báňské správy nedošlo k žádnému závažnému úrazu a práce proběhly bez závad, i když byly vykonávány v mimořádně obtížných podmínkách, zejména za vysokých teplot, v destruovaných důlních dílech a v nedýchatelném ovzduší s použitím dýchacích přístrojů.
Vyšetřování
Již v průběhu likvidačních prací probíhalo šetření příčin a okolností vzniku tragického výbuchu speciální komisí sestavenou z odborníků a odborných znalců státní báňské správy, orgánů činných v trestním řízení, výzkumných ústavů a vysokých škol. Zjišťoval se stav důlních děl a zařízení po výbuchu, pořizovala rozsáhlá fotografická dokumentace, prováděly vyšetřovací pokusy a s nasazením dostupné techniky se postupně všechny poznatky a zjištění vyhodnocovaly. Krajskou prokuraturou bylo vyšetřováno jedenáct osob. Po posouzení všech dosažitelných důkazů nebyla u žádného z obviněných jednoznačně prokázána příčinná souvislost mezi jejich jednáním a nastalými následky a nebylo tedy prokázáno jejich zavinění.
V září 1988 bylo trestní stíhání zastaveno. V návaznosti na výsledky vyšetřování byla od vzniku nehody přijata řada preventivních opatření zabraňujících vzniku podobných mimořádných událostí.
[mappress]
Na dole pluto jsem se vyučil, byl jsem na intru v Meziboří ale bylo to dříve 1977-1980,
Muj tata ten vybuch tenkrat prezil
Ja faral jako záchranář Hbzs na starym Plutu, hned po vybuchu . Stálo to za hovno. Škoda těch lidi, a nikdo to nodnes!!!Čest jejich památce. Zdař bůh.
Na dole Pluto 2 jsem se vyučil v roce 1974 – 1977, a 3.9.1981 jsem měl noční směnu. Na tento den nikdy nezapomenu , protože to ani nejde . Většinu lidí co tam zůstali jsem znal . Do dneška jakekoli důlní neštěstí se mě velmy dotýká ,protože si živě pamatuji atmosféru po výbuchu. Zdař Bůch
Můj táta tam zůstal. Takže každá taková katastrofa se mě hluboce dotýká.
Můj táta na Plutu zůstal. Jakákoliv takováhle katastrofa se mě hluboce dotýká. Soustrast všem rodinám.
Můj táta byl tou poslední obětí kterou našli.Jako dítě si pamatuji ,že všichni už měli po pohřbu a my ho měli těsně před vánocemi.I když pochybuji co po taťkovi zbylo,když k nám neustále chodili muži v černých kabátech a žádaly si zubní kartáček,hřeben atd.Podle vyprávění strýce co byl BZS tak to byl masakr ,že po někom zbyli jen v uvozkách stíny.Zdař Bůh a čest jejich památce
Dobry den,já pocházím z Louky.V dobē vybuchu jsem byl na fotbalovém hrišti v Louce.Mēli hrál stará Garda s Louckym ačkem.A Pak ten vybuchu.Zústali mē tam 3 príbuzní.Čest Jejich památce.Martin Haslberger
Míra Vostarek.
Ten den jsem měl noční směnu,kousek od té chodby kde to bouchlo. Zůstal tam brácha. Jak píše Radek Balím.
Stálo to za hovno. ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Já se vyučil na Kohinoru 1 a 2 v 1966 a Intru Meziboři (Šenbachu)
Zůstal mi tam mladý strejda Petr Kratochvíl, a plno známych.
Pamatuje tu někdo záchranáře Jiřího Kuzmu 1947 byl tam hned po výbuchu jako první četa