Po celou dobu průzkumu nebyl zjištěn v profáraných důlních dílech další výskyt kouřů.
Třetí průzkumná četa sfárala v 18.00 hod. a v 19.46 hod. nalezla jednoho žijícího pracovníka u hlavního zásobníku. S raněným vyfárala ve 20.15 hod.
Čtvrtá, pátá a šestá četa fáraly ve 20.15 hod. až 21.00 hod. k průzkumu do I. úseku, při tom jedna četa likvidovala oheň ve starém zásobníku I. úseku pomocí ručních hasicích strojů do 03.30 hod. 4. 9. 1981.
Takto byla profárána všechna důlní díla I. úseku.
Tyto čety vyfáraly mezi 02.40 až 04.35 hod. 4. 9. 1981.
Další čety fáraly po vyhodnocení prvních průzkumů. Sedmá a osmá četa fáraly ve 22.40 hod. po chodbě loko VÚ na 4114, dále v dýchacích přístrojích (CO — 0,05 %) kolem stanoviště revírníků, zámečníků a elektrikářů na základnu 4107, po ní spojkou 4109/10 na základnu 4109. Čety se dostaly ve 22.30 hod. téměř až ke kříži této základny k pásovému pohonu, kde pro hustý bílý kouř nebyl další postup možný. Stejnou cestou pak odcházely zpět.
Devátá a desátá četa fáraly trasou z chodby loko VÚ po chodbách 4123 a 4101 k 4212a, kde ve 23.15 hod. narazily na hustý kouř, který zamezil jejich další postup. Zpět se vracely částí chodby 4110, 4115, 4111a zpět na 4101 a odtud na chodbu loko VÚ.
V 00.10 až 00.15 hod. 4. 9. 1981 fáraly jedenáctá, dvanáctá a třináctá četa k vyproštění tří obětí na chodbě 1221, které v 01.10 až 01.20 vyvezly na povrch.
Mezi 01.05 až 01.30 hod. 4. 9. 1981 fáralo dalších šest čet na vyprošťování postižených ze IV. úseku. Tři čety prošly po chodbě loko VÚ, chodbou 4114, 4111a na chodbu 4101 k chodbě 4212a, kde narazily v 02.00 hod. na kouř, podobně jako devátá a desátá četa. Zpět se čety rozdělily, část se vracela stejnou cestou zpět a druhá část prošla chodbou 4101 a 4123 na chodbu loko VÚ.
V dalších hodinách mezi 02.00 a 05.05 sfáralo celkem 15 čet k vyprošťování obětí a k dopravě materiálu pro uzavírání IV. úseku.
Jedna z nich fárala v 04.30 hod. 4. 9. 1981 ze 3. stanice na chodbě loko VÚ na chodbu 4123, dále 4101 ke kříži chodby s 4111, kde v 05.45 hod. narazila na kouře a ve viditelnosti do 3 m pokračovala na 4100 a na chodbu 4112, kde nalezla na kříži 4111/4110 jednoho postiženého, na chodbě 4112 tři mrtvé záchranáře ZBZS a čtyři dýchací přístroje. Na chodbě 4112 byla viditelnost na 1 až 2 m. Stejnou cestou se četa vrátila na povrch.
Na záchranné práce bylo nasazeno v průběhu 3. 9. 1981 31 záchranných čet. V ranní směně 4. 9. 1981 dalších 18 záchranných čet.
V průběhu prvních záchranářských průzkumů bylo ověřeno rozmístění 39 obětí a po zhodnocení situace zjištěno, že bude možno z dolu do 4. 9. vyvézt 24 obětí. Do konce ranní směny 4. 9. 1981 bylo vyvezeno již 26 obětí.
Činnost záchranných čet v dole byla značně ztížena destrukcemi výztuže, strojního zařízení, především pásových konstrukcí, vytvořenými místními závaly apod. Přitom byl důl bez umělého větrání a zjištěné zápary bylo možno likvidovat pouze s použitím hasicích přístrojů.
Na dole pluto jsem se vyučil, byl jsem na intru v Meziboří ale bylo to dříve 1977-1980,
Muj tata ten vybuch tenkrat prezil
Ja faral jako záchranář Hbzs na starym Plutu, hned po vybuchu . Stálo to za hovno. Škoda těch lidi, a nikdo to nodnes!!!Čest jejich památce. Zdař bůh.
Na dole Pluto 2 jsem se vyučil v roce 1974 – 1977, a 3.9.1981 jsem měl noční směnu. Na tento den nikdy nezapomenu , protože to ani nejde . Většinu lidí co tam zůstali jsem znal . Do dneška jakekoli důlní neštěstí se mě velmy dotýká ,protože si živě pamatuji atmosféru po výbuchu. Zdař Bůch
Můj táta tam zůstal. Takže každá taková katastrofa se mě hluboce dotýká.
Můj táta na Plutu zůstal. Jakákoliv takováhle katastrofa se mě hluboce dotýká. Soustrast všem rodinám.
Můj táta byl tou poslední obětí kterou našli.Jako dítě si pamatuji ,že všichni už měli po pohřbu a my ho měli těsně před vánocemi.I když pochybuji co po taťkovi zbylo,když k nám neustále chodili muži v černých kabátech a žádaly si zubní kartáček,hřeben atd.Podle vyprávění strýce co byl BZS tak to byl masakr ,že po někom zbyli jen v uvozkách stíny.Zdař Bůh a čest jejich památce
Dobry den,já pocházím z Louky.V dobē vybuchu jsem byl na fotbalovém hrišti v Louce.Mēli hrál stará Garda s Louckym ačkem.A Pak ten vybuchu.Zústali mē tam 3 príbuzní.Čest Jejich památce.Martin Haslberger
Míra Vostarek.
Ten den jsem měl noční směnu,kousek od té chodby kde to bouchlo. Zůstal tam brácha. Jak píše Radek Balím.
Stálo to za hovno. ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Já se vyučil na Kohinoru 1 a 2 v 1966 a Intru Meziboři (Šenbachu)
Zůstal mi tam mladý strejda Petr Kratochvíl, a plno známych.
Pamatuje tu někdo záchranáře Jiřího Kuzmu 1947 byl tam hned po výbuchu jako první četa
Daniel Kuzma, tak to dostal určitě vyznamenání Za statečnost. Bylo jich propůjčeno tuším 22 za tenhle počin. Mám jednu pro Miroslava Weitze. Byl v jedné z prvníchg čet.