Vyhořelo zde dřevěné obložení ocelové výztuže asi v délce 100 m. V omezené délce ohořela izolace silových kabelů. Na kříži spojky se základnou 4109 bylo zjištěno i vyhoření uhelné hmoty. Při porušení systému větrání, které nastalo vyřazením hlavního ventilátoru z činnosti v důsledku devastace ohlubně výdušné jámy, rozmetáním větrních dveří a protipožárního vodovodu, bylo při přítomnosti povýbuchových zplodin prostorové uzavření jediným přijatelným a bezpečným způsobem likvidace.
Další stopy menšího požáru (ohořelá důlní výztuž, popel) byly později zjištěny při průzkumu druhé lávky na chodbě 4206. V tomto případě šlo zřejmě o endogenní požár, který se projevil jako zápar před havárií, ale k němuž došlo velmi pravděpodobně až po prostorovém uzavření důlních děl IV. úseku. Při průzkumu po havárii nebyl záchranáři v této části dolu zjištěn kouř.
Objem uzavřených důlních děl byl při délce 4 700 m asi 33 000 m3, takže zde bylo dostatek kyslíku pro následný požár.
Výbuch postihl svými účinky asi 5 000 m důlních děl.
Záchranné práce
Po vzniku havárie se řízení ujal inspekční technik. V 15.34 hod. byl učiněn pokus o odvolání posádek z hlubiny dolu, avšak bez úspěchu pro poruchu všech pojítek. Hned nato byla v 15.35 povolána plná výjezdová pohotovost záchranářů z HBZS Most a současně byla povolána rychlá služba lékařské první pomoci.
V průběhu 23 minut se dostavila do závodu výjezdová pohotovostní jednotka HBZS. První četa s průvodcem sfárala jámou B v 16.05 na pomoc postiženým a pro zjištění stavu důlních děl a zařízení dolu. V 16.15 hod. se ohlásilo z náraziště jámy B prvních 16 pracovníků, kteří se vlastními silami zachránili z I. úseku.
Současně byl uváděn do provozu na jámě B parní těžní stroj. V 16.45 hod. fárala druhá zesílená četa na jištění první čety. Do 16.50 hod. vyfáralo celkem 39 pracovníků a byl vynesen jeden mrtvý.
Po 17.00 hod. obě záchranné čety postupovaly společně od 3. stanice po chodbě loko VÚ směrem do IV. úseku. Od starého zásobníku I. úseku postupovaly dále v nasazených dýchacích přístrojích postupně po chodbě loko VÚ, kde mezi 17.20 a 17.30 hod. asi 20 m před havarijním skladem IV. úseku likvidovaly pomocí ručních hasicích přístrojů stropní oheň. Dále pak fáraly čety po chodbě 4114 na 4115, odkud byli vysláni na povrch dva záchranáři se zprávou o dosavadním výsledku průzkumu a o místě nálezu obětí. Tito vyfárali v 18.46 hod.
Čety pokračovaly dál po chodbě 4111a na 4101, odkud na 4212 v 2. lávce IV. úseku a dále ke kříži 4208 zde záchranáři nalezli 13 obětí.
V průzkumu pak pokračovala jen dvojice záchranářů na základnu 4207, chodbou 4207/01 na základnu 4206 a tou až na čelbu ražené chodby 4206/01.
Stejnou trasou se záchranáři vrátili k jámě B a vyfárali v 19.32 hod. na povrch.
Na dole pluto jsem se vyučil, byl jsem na intru v Meziboří ale bylo to dříve 1977-1980,
Muj tata ten vybuch tenkrat prezil
Ja faral jako záchranář Hbzs na starym Plutu, hned po vybuchu . Stálo to za hovno. Škoda těch lidi, a nikdo to nodnes!!!Čest jejich památce. Zdař bůh.
Na dole Pluto 2 jsem se vyučil v roce 1974 – 1977, a 3.9.1981 jsem měl noční směnu. Na tento den nikdy nezapomenu , protože to ani nejde . Většinu lidí co tam zůstali jsem znal . Do dneška jakekoli důlní neštěstí se mě velmy dotýká ,protože si živě pamatuji atmosféru po výbuchu. Zdař Bůch
Můj táta tam zůstal. Takže každá taková katastrofa se mě hluboce dotýká.
Můj táta na Plutu zůstal. Jakákoliv takováhle katastrofa se mě hluboce dotýká. Soustrast všem rodinám.
Můj táta byl tou poslední obětí kterou našli.Jako dítě si pamatuji ,že všichni už měli po pohřbu a my ho měli těsně před vánocemi.I když pochybuji co po taťkovi zbylo,když k nám neustále chodili muži v černých kabátech a žádaly si zubní kartáček,hřeben atd.Podle vyprávění strýce co byl BZS tak to byl masakr ,že po někom zbyli jen v uvozkách stíny.Zdař Bůh a čest jejich památce
Dobry den,já pocházím z Louky.V dobē vybuchu jsem byl na fotbalovém hrišti v Louce.Mēli hrál stará Garda s Louckym ačkem.A Pak ten vybuchu.Zústali mē tam 3 príbuzní.Čest Jejich památce.Martin Haslberger
Míra Vostarek.
Ten den jsem měl noční směnu,kousek od té chodby kde to bouchlo. Zůstal tam brácha. Jak píše Radek Balím.
Stálo to za hovno. ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Já se vyučil na Kohinoru 1 a 2 v 1966 a Intru Meziboři (Šenbachu)
Zůstal mi tam mladý strejda Petr Kratochvíl, a plno známych.
Pamatuje tu někdo záchranáře Jiřího Kuzmu 1947 byl tam hned po výbuchu jako první četa