Havárie, která ve svém důsledku mohla znamenat zatopení celého Dolu 25. únor, byla havárie v jámovém stvolu dolu Štěpánka. K té došlo v ranních hodinách (5 hod. 45 min.) dne 10. června 1971. Seizmické stanice na Březových Horách i na Uranových dolech v tu dobu zaznamenaly horský otřes.
Jednalo se o zvláštní druh havárie (došlo ke zřícení dřevěných věnců a průvodnic od 2. na 17. patro), kterou se dlouhou dobu zabývala řada odborných pracovníků v naší republice. Hlavní příčinou byl horský otřes a podle prof. dr. ing. B. Černíka mohlo s největší pravděpodobností při otřesu dojít k prolomení dobývek Klementské žíly mezi 8.—9. patrem, v místech, kde dobývky této žíly procházely jámovým stvolem. V těchto místech neměly být dobývky zasazeny a jáma od dobývek byla oddělena jen betonovými deskami.
Protože rok 1971 byl mimořádně bohatý na srážky, mohla se za betonovými deskami nahromadit voda s drobným materiálem a ta po uvolnění desek horským otřesem v několika vteřinách značnou kinetickou energií zničila jámovou výztuž i výstroj. Tento názor podporovalo i značné množství drobného materiálu, nahromaděného na 11. patře dolu Štěpánka. Havárie výztuže i výstroje vyřadila jámu z provozu. Tím také došlo k havárii výtlačných řádů v této jámě a k přerušení čerpání důlních vod z celého dolu 25. únor, neboť ten měl vybudované hlavní čerpací stanice a výtlačné řády právě u dolu Štěpánka.
