Naturální dávky nahradily v roce 1991 peníze a následné úplné zrušení deputátu. Přesto ho dodnes dostává v peněžní podobě půldruhého tisíce bývalých zaměstnanců sokolovských dolů a jejich pozůstalých.
Rovných dvacet let letos uplynulo od zrušení jedné z nejstarších sociálních výhod horníků u nás. V roce 1991 bylo definitivně zastaveno vyplácení takzvaného deputátního uhlí. Přesto mají na deputát dones nárok stovky lidí v regionu.
“Deputátní uhlí a dříví bylo poskytováno v organizacích uhelného průmyslu již od jeho úplných počátků,” vysvětluje Eva Vondráčková, vedoucí referentka úseku personálního ředitele Sokolovské uhelné. “Tehdy se tak dělo na základě smluv uzavíraných mezi zástupci dělnictva uhelných závodů, koksoven a zástupci těžařstev všem pracovníkům bez rozdílu vykonávané činnosti a rovněž důchodcům a vdovám po zaměstnancích.”
Důvodů pro vyplácení deputátu bylo přitom hned několik. Těžaři jím z části kompenzovali mzdu za namáhavou a často extrémně rizikovou práci. Dílem deputát plnil sociální roli, a souběžně snižoval riziko krádeží uhlí ze strany zaměstnanců dolů.
Zároveň se ale už za dob Rakousko-Uherska, i pozdějšího meziválečného Československa, vedla řada bojů o podobu těchto dávek, jejich zdanění, i případné zrušení. Přesto deputát přežil a po roce 1945 byl rozsah poskytování deputátního paliva dokonce zakotven ve vyhláškách i výnosech ministra práce a sociální péče a ministra paliv.
“Každý ze zaměstnanců tehdejších Hnědouhelných dolů a briketáren Sokolov tak měl nárok ke svému platu získat nepeněžní plnění ve formě uhlí nebo briket,” říká Vondráčková s tím, že v závěru 80. let šlo ročně o 82 metráků uhlí nebo odpovídající přepočet v briketách na osobu. Podobným výhodám jako horníci se ale těšili také železničáři nebo zemědělci.
Ještě v roce 1990 byl přijat výnos federálního ministra paliv a energetiky (výnos č. 1/1990 FMPE), podle něhož bylo deputátní uhlí poskytováno aktivním zaměstnancům těžebních firem. V poloviční výši na něj ale měli nárok také zaměstnanci, kteří odcházeli do důchodu, nebo vdovy po bývalých zaměstnancích.
“Nicméně výběr deputátu v naturálních dávkách byl už o rok později zastaven. A v roce 1992 byla novým zákonem o mzdě definitivně zastavena i výplata deputátu aktivním zaměstnancům ve finanční podobě,” popisuje závěrečnou kapitolu dějin existence těchto dávek Vondráčková.
V dnešní době tak mají nárok na deputát, respektive peněžní plnění za něj, už pouze ti zaměstnanci, kteří odešli do důchodu před 16. lednem 1992, a vdovy po bývalých zaměstnancích, které k tomuto datu deputát pobíraly. Jejich celkový počet ale v posledních letech prudce klesá.
“Zatímco počátkem v roce 1992 dostávalo deputát kolem čtyř tisíc bývalých zaměstnanců HDB a jejich rodinných příslušníků, dnes je jich už pouhých 1400,” uzavírá Vondráčková. Průměrný věk příjemců peněžního plnění činí 79 let, a jen v loňském roce jim společnost Sokolovská uhelná vyplatila deputáty v souhrnné výši 2,3 milionu korun.
Zdroj: Sokolovská uhelná, a.s.
Definice deputátu je uvedena ve Slovníku cizích slov, vydalo státní pedagogické nakladatelství Praha 1966. Na str. 84 se uvádí: „deputát m ekon. v kap. hospodářství část mzdy vyplacená zemědělskému nebo jinému dělníkovi v naturáliích (včetně bytu, otopu apod.); deputátník m v kapit. hospodářství zemědělský dělní pracující za deputát“.
Pro kategorii dělník v podzemí je výše deputátu vyměřena na 54q černého uhlí a 2m3palivového dřeva ročně. Pro svobodné je deputát přiznáván v poloviční výši.
Při publikování údajů je vhodné vycházet z všeobecně uznávané terminologie.
Neděle 17. července 2011 – 9:40 hodin
Takže deputátní uhlí přežilo jak I. Republiku tak ČSSR. No a za vlády Havla byli horníci prachsprostě okradeni. Díky Venco.
Tak kdy vlastně skončilo vyplaceni deputatu pišete že před 20 lety lety takže by to bylo v roce 2002 2003 a ne v roce 1992 Vaš članek je zavadějici
Dobrý den, článek je z r. 2011, teda 12 let starý.