O s t r a v a – Zatímco v Karviné se stále ještě intenzivně dobývá černé uhlí, Ostrava bojuje od roku 1991 s útlumem. Kilometry štol, v nichž se přestaly odvětrávat plyny, které se samovolně uvolňují z černého uhlí, jsou potenciálním nebezpečím pro město. Znovu se to ukázalo při čtvrtečním neštěstí v Ostravě-Heřmanicích, kdy výbuch metanu těžce zranil starou ženu a zničil její dům. Těžaři přišli na to, že musí plyn odvětrávat a sledovat jeho koncentrace při poklesu tlaku vzduchu. Avšak jak tvrdí zástupci největší důlní společnosti v zemi, nákladné zajištění nebezpečných jam není z čeho zaplatit. “Je to věc státu,” říkají těžaři z OKD a argumentují zákonem, podle něhož se má o stará důlní díla likvidovaná před rokem 1946 postarat ministerstvo životního prostředí. To tvrdí, že na to nemá peníze. “Víme, že je to obrovský problém, který leží na našich bedrech. Podnikáme potřebné kroky,” tvrdí Josef Tóth z ministerstva životního prostředí. Kdy však Kužvartův úřad začne problém skutečně řešit, není jasné. “Je to jen a jen otázka peněz. Jediný zdroj, který máme, je státní fond životního prostředí,” dodává Roman Haluza z územního odboru ministerstva v Ostravě. OKD zmapovalo, že na území bývalého Ostravsko-karvinského revíru je 400 nezajištěných starých důlních děl, ze kterých může metan unikat. Z toho 125 je v osídlených oblastech. Zabezpečení jedné jámy přijde na dva miliony korun. “Víme, že může dojít k dalším výbuchům,” přiznává bezmocně ředitel útlumového Dolu Odra Vladislav Schrom. Tvrdí dokonce, že nebezpečí je větší, než jsou ochotni přiznat někteří státní úředníci. “Podle mne by oblast, ve které nezabezpečená důlní díla nejvíce ohrožují obyvatele, měla být vyhlášena za zónu, kde hrozí reálné nebezpečí, a měla by být vyklizena,” míní Schrom. Původně mělo letos přijít ze státní pokladny na zajištění starých důlních děl 200 milionů korun. Částka však byla postupně zredukována na 16 milionů. “Nakonec se přesunem z různých jiných položek podařilo získat alespoň 51 milionů,” říká Schrom. Před tím, že zavřené šachty jsou časovanou bombou, varují i horničtí odboráři. “Není možné snižovat finanční prostředky pro zahlazování důlních škod a ochranu budov v Ostravě,” říká hornický odborový předák Jan Sábel. “Bezpečnost tohoto regionu je podceňována, příště na to totiž může doplatit větší budova a mrtvých mohou být desítky.” Před zahájením útlumu pracovalo v ostravské části OKD dvacet tisíc zaměstnanců a z Ostravy proudily miliony tun uhlí. Dnes uživí OKD pár set lidí a po intenzivní hornické činnosti zbylo poddolované, vydrancované město, které ztratilo pro stát výsostné postavení.
Zdroj: MF Dnes
