Před půl rokem publikoval Kahan článek s podtitulkem „Mayrovka, Ronnovka… a co dál?”. Dnes se dovídáme, že i důl Mayrau končí s těžbou k 30. červnu 1997. Zašli jsme proto položit pár otázek vedoucímu odboru přípravy výroby ing. Stanislavu Bartošovi.
Co vedlo k rozhodnutí o skončení těžby na dole Mayrau?
Složité důlní podmínky panují na Mayrovce od počátků dobývání na této šachtě. (…) Na druhé straně velmi dobrá kvalifikace těženého uhlí byla důvodem, proč jsme se neustále snažili těžbu zde zachovat. Při úvahách v roce 1996 jsme již věděli, že ekonomika dolu Mayrau podobně jako u Ronny je na hranici únosnosti. Přesto jsme hledali způsoby, jak v rámci Kladenských dolů Mayrovku udržet a v těžbě pokračovat. Realizovali jsme převod osádek na důl Schoeller, provoz na povrchu dolu se omezil na minimum a byl předpoklad, že se to podaří. Jenže příroda je mocná. Při rozfárání další části ohradníku jam došlo k zintenzivnění projevů horských tlaků a výskytu detonačních otřesů. Výsledkem byla rychlá devastace důlních děl. Udržení provozuschopnosti by si vyžádalo náklady asi 7 milionů korun. Dne 8. března 1997 došlo ke zhoubnému detonačnímu otřesu, naštěstí bez následků pro pracovníky. Zhoršením podmínek dochází též k poklesu těžby z původního záměru 10 tisíc tun měsíčně na 5 – 6 tisíc. Tím se relace výnosy – náklady zhoršuje natolik, že již nelze v této činnosti pokračovat.
Je to ukončení definitivní nebo konzervace na příští období?
Žádná konzervace, konec je definitivní. Náklady na čerpání vody a větrání by si vyžádaly měsíčně téměř milion korun.
Co bude s pracovníky Mayovky a Ronnovky?
Všichni důlní pracovníci nachází uplatnění na pracovištích Kladenských dolů o.z. Převážná většina na dole Schoeller, několik jich přechází i na důl Tuchlovice.
Zdroj: Mladá směna, Kahan 4. 7.1997
