Posledním údobím rozmachu hornictví na Stříbrsku jsou léta 1950 –1975. Nové údobí báňského podnikání ve Stříbře nastalo po více než patnáctileté přestávce provozu. Průzkumné práce byly zahájeny 1.1. 1950. V roce 1950 bylo započato se zmáháním dědičné štoly Prokop v délce 1823 m a tím začalo zatím poslední oživení bývalé slávy této významné stříbrské štoly celého rudního revíru. Předpokládané problémové zmáhání dědičné štoly Prokop bylo až k jámě Brokárna bezproblémové, problémy začaly až při zmáhání závalů za jamou směrem k jámě č. I. V těchto místech bylo nutno použít velké množství hnané výdřevy. Po vybudování trafostanice bylo dáno do provozu ponorné čerpadlo a bylo pokračováno ve zmáhání jámy a štolového patra od jámy č. I jako protipředek při zmáhání závalů Prokopské štoly.
Následně byla vyzmáhána jáma Langenzug (jáma č. I), následně vyzmáhána jáma Frischglück (jáma č. II), v červenci 1950 jáma Leo (jáma č. III). Roku 1953 bylo zahájeno zmáhání jámy Göppelschacht, která byla přejmenována na jámu Brokárna. Celkem bylo vyzmáháno u všech jam a štol 2242 m chodeb a jam. V roce 1951 byl u jámy č. I vystavěn závod s kancelářemi, v roce 1968 byla postavena nová těžní věž šachty a závod rozšířen a zmodernizován. Kromě ražení se zmáhaly staré chodby z velké části v závalech a zpřístupňovaly se čištěním od bahenních usazenin a napadávek. V roce 1953 bylo provedeno 2130 bm chodeb, překopů a jam. Rudné doly n.p. Příbram, závod Stříbro postupně od roku 1957 přebíral od Geologického průzkumu Stříbro jednotlivé lokality, tak jak byly jednotlivé lokality schopny zajistit plynulou těžbu na řadu let. Všechny však byly předány nedořešené, takže bylo nutno provádět současně s těžbou další průzkumné práce. V roce 1953 byla dokončena jáma č. I s hloubkou 340 m. V roce 1954 byla jáma Brokárna prohloubena na úroveň 182,3 m, následně až do 280 m. Původně svislá jáma přechází v hloubce 123 m v úklonnou. Bylo rozhodnuto o prohloubení ve svislici. Na všech jamách jsou raženy nedokončené překopy pro rozražení žil. Těžba na díle Brokárna probíhala až do roku 1966, kdy byl dne 28. února vytěžen poslední vůz. Od té doby slouží dědičná štola Prokop již jen jako odvodňovací dílo stávajících důlních děl, které jsou v tzv. mokré konzervaci.
Pozn. Publikováno se svolením Karla Neubergera (Hornicko-historický spolek Stříbro)
