V srpnu 1926 se začalo s těžbou na dole Leo. V roce 1927 těžba poklesla. Na dole Nové štěstí byla zahájena těžba v říjnu 1927. Rubanina z Nového štěstí se dopravovala do úpravny na dole Leo nákladními automobily, což zvyšovalo náklady až o 48 %. Vedení společnosti se rozhodlo spojit oba doly 1700 m dlouhou lanovou dráhou o kapacitě 20t/hod. Stavěla se od listopadu 1927 do června 1928. K jejímu dohotovení nedošlo, neboť nalezené zásoby rudy neodpovídaly nákladům na její postavení. Na dole Nové štěstí se v letech 1927-1928 celkem vytěžilo 562 t rudy, zatímco na dole Leo jen za rok 1928 10 800 t rudy. Mezitím se velmi pronikavě změnila situace na trhu, cena olova trvale klesala, pokles činil 40 – 50 %. Hlavní příčinou byla nová technologie flotační úpravy olověných rud, která umožnila zpracování obrovských rudních odvalů v zámoří. Hospodářská situace stříbrských dolů v roce 1929 nebyla příznivá.
Pozn. Publikováno se svolením Karla Neubergera (Hornicko-historický spolek Stříbro)
