Doba předhistorická
50 000 let před Kristem začíná vývoj „člověka rozumného“, zvaného homo sapiens-sapiens
45 000 až 14 000 let př. Kr. – starší doba kamenná. V této době pravěký člověk převážně sbíral nerostné suroviny, např. pazourky a rohovce v Českém středohoří, v Barrandienu a okolí Brna. Jaspisy sbíral v okolí Kozákova. Později začal dobývat křemence u Tušimic a na vrchu Verpánku u Bečova na Lounsku. V mladším období starší doby kamenné, asi před 25 000 lety, používal lovec mamutů již uhlí z výchozů slojí na vrchu Landeku v Ostravě – Petřkovicích. Je to prozatím nejstarší důkaz o používání uhlí jako paliva
14 000 až 4 500 let př. Kr. – střední doba kamenná. Byla zahájena těžba vápence a mramoru v lomu Bílý Kámen u Sázavy nad Sázavou pro výrobu nejen ozdobných předmětů, ale převážně vápna, nejstaršího dezinfekčního prostředku. Lom byl v provozu déle než 3 000 let
4 500 až 1 800 let př. Kr. – mladší doba kamenná. Rozšiřuje se těžba nerostných surovin. Na východním a jihovýchodním Slovensku se těžil obsidián čili sopečné sklo na Tokajském vrchu, u Selešců, Čejkova a Trebišova. V okolí Španie Doliny a Smolníku se těžily měděné rudy a v jižních Čechách se začal těžit grafit
1 800 až 700 let př. Kr. – doba bronzová. Rozvíjí se těžba mědi na Slovensku. V Krušných horách a ve Slavkovském lese se začal rýžovat a později i hornicky dobývat cín. V jižních a východních Čechách a na Slovensku v okolí Kremnice se rýžovalo zlato. Na Litoměřicku začala těžba českých granátů u Třebenic. V pozdější době se začaly dobývat železné rudy na celém území našeho dnešního státu
700 až 400 let př. Kr. – doba železná. Povrchové i hlubinné dobývání rud drahých i obecných kovů, zejména po příchodu Keltů na naše území. Železné rudy byly dobývány zejména u Dušníků a Nučic i na malých ložiskách roztroušených v různých oblastech naší republiky. Významně se rozvíjí rýžování zlata v jižních Čechách, v okolí Jílového, v Jeseníkách, v okolí Kremince a Banské Štiavnice. Stříbrné rudy se začaly dobývat v okolí Příbrami a na žíle Špitaler u Banské Štiavnice
400 až 100 let př. Kr. zvyšuje se produkce zlaté i železné industrie. Keltové začali odlévat zlaté mince, zvané duhovky, z jihočeského a jílovského zlata. Ze sapropelitické břidlice zvané „švartna“ vyráběli Keltové na Slánsku náramky, prsteny, knoflíky a jiné okrasné předměty zvané „černá bižuterie“. Těžba železných rud se rozvíjela na Příbramsku, v Železných horách, na Českomoravské vrchovině, ve Žďárských horách, na středním a východním Slovensku a v Jeseníkách.
Pro dobu až do 6. století po Kr. nebyly dosud zjištěny důkazy pro hornickou činnost na našem území. Příchod Slovanů na území našeho státu nastal asi v 6. až 7. století. Téměř až do 10. století jsou historické doklady vzácné a pro hornickou minulost jsme pro toto období většinou odkázáni na nepřímé důkazy různých výrobku z kovů a do jisté míry i na pověsti a báje.
7. až 9. století. Překvapivé je množství zlatých šperků a kovových zbraní i jiných předmětů Samovy říše a také z období Velké Moravy. Kromě zlata získaného obchodem se zeměmi jihovýchodní Evropy a Orientu, bylo zpracováno i zlato tuzemské z okolí Kremnice, Zlatníků severně od Topolčan a z Jeseníků.
Ve starých českých kronikách, lidových pověstech a bájích jsou uváděna následující data ve vztahu k hornictví:
733 – bylo zlato soustředěno na Vyšehradě, kde zněj dala kněžna Libuše uliti modlu. U Krupky byl dobýván cín
734 – bylo dobýváno zlato u Jílového
789 – bylo nalezeno zlato na Krásné Hoře u Milešova
947 – bylo zahájeno dolování u Příbrami a Jílového. Kníže Boleslav začal razit stříbrné mince
953 – rozvíjelo se dolování mezi Pelhřimovem, Havlíčkovým Brodem, hradem Lipnicí, Polnou a Jihlavou
Podle slovenských pověstí byl tamní vývoj hornictví následující:
740 – začátek dolování v Kremnici
743 – začátek dolování v Banské Štiavnici
745 – založena Banská Štiavnica
770 – založena Kremnica
898 – zmínka o solných pramenech u Prešova
1006 – začátky dolování ve Španie Dolině a Starých Hamrech
Historicky ověřené údaje
V 8. století byla založena u zlatonosné řeky Otavy rýžovnická osada, pozdější Písek.
V 9. století bylo obnoveno dobývání zlata u Jílového, zahájeno dobývání železných rud u Hořovic a v okolí bývalé Německé Rudy na Moravě, kde se těžily zlaté, stříbrné a železné rudy.
Z první čtvrtiny 10. století pochází zpráva arabského cestovatele a obchodníka AI Más’udího o českém zlatu. V druhé polovině tohoto století bylo založeno Jílové, rýžovnická osada, pozdější Strakonice a Štěchovice. V 10. století bylo rýžováno zlato na Libeřském potoce u Jílového, v okolí Hor Matky Boží, na Blatnici a četných rýžovištích v jižních Čechách. Na Roudném byla zahájena těžba zlata a na Kaňku u Kutné Hory těžba stříbrných rud. Do roku 929 odváděl český kníže Václav 500 hřiven stříbra ročně německému císaři.
933 – začátek dolování zlatonosných rud v Rychlebských horách
935 – nejstarší ražba českých denárů
965 – zmínka o vývozu českého cínu a zlata ve spisu Ibrahima Ibn Jakuba
969 – záznam v Kijevském letopisu o vývozu stříbra z Uher do kijevského Ruska
980 – zahájení dobývání stříbrných rud na Kaňku u Kutné Hory
985 – ražba slavníkovských denárů v mincovně v Malíně u Kutné Hory
993 – v listině německého císaře Otty III. o poplatku z Čech ve zlatě, stříbře nebo dobytku
V 11. století byla založena Blatná v jižních Čechách poblíže zlatonosných rýžovišť a Nová Baňa na Slovenku
1012 – byly otevřeny zlatorudné doly u Zlatých Rýchor, severozápadně od Trutnova
1034 – jsou známy výtěžky z dolů u Hartenbergu, severozápadně od Sokolova
1041 – založen Most
1045 – 22. října daroval kníže Břetislav Hrádek u Jílového klášteru v Ostrově-falzum
1045 – daroval kníže Břetislav zlatodoly u Stupné, východně od Nové Paky ostrovskému klášteru
1056 – doloženo rýžování zlata na řece Úpě u Suchovršic, severozápadně od Úpice
1068 – v listu pro Vyšehradskou kapitulu se zmiňuje Vratislav II. o hornících na Slánsku
1072 – uherský král Ludvík udělil spišským horníkům kutací práva
1076 – bylo okolí Kremnice i se zlatými doly v majetku Svätobeňadického kláštera
1076 – zmínka o zlatě v Banské Belé v zakládací listině opatství sv. Benedikta
1076 – zmínka o hornické osadě „Baka“, dnešním Pukanci na Slovensku
1086 – založena osada Rosice
1087 – kněžna Eufernie darovala hradišťskému klášteru les u Úsobrna i s důchodem z kovů
1087 – byla vystavena zakládací listina Vyšehradského kláštera, ve které jsou uvedeni rudníci z Jemníků na Kladensku
Koncem 11. století byl na území dnešní Jihlavy postaven opevněný knížecí hrad, snad pro ochranu havířů na rozvíjejících se stříbrorudných dolech a pro ochranu Haberské stezky.
Ve 12. století byly založeny hornické obce Nejdek s výskytem cínových a stříbrných rud, Králíky se zlatými a železnými rudami a na Slovensku Gelnica s rudami zlata, stříbra a mědi.
1102 – kromě zlata se u Stupné, východně od Nové Paky, těžily také stříbrné rudy
1115 – je doložen poplatek Kladrubskému klášteru 50 hřiven železa ročně
1115 – daroval kníže Vladislav Kladrubskému klášteru dva poddané, z nichž jeden byl povinen odevzdávat 50 prutů železa ročně
1130 – daroval Soběslav Vyšehradskému kostelu kromě zlata, stříbra a médi také železo
1131 – při stavbě hradeb ve Stříbře byly odkryty stříbronosné žíly. Stříbro podle pověsti založil kníže Soběslav
1135 – se v Žateckém podhradí uvádí také „železník“
1135 – majitelé železorudných dolů ve Žďáru nad Sázavou postavili tvrz na ochranu těchto dolů
1142 – byl založen cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory. Cisterciáci byli významnými hornickými prospektory
1146 – nejstarší zprávy o dolování cínu u Krupky
1156 – bylo obnoveno dolování stříbrných a olověných rud ve Starém Městě u Banské Štiavnice, kde byl postaven hrad Beňa
1158 – povolil německý císař českému knížeti Vladislavu královskou korunu, čímž byl přiznán i důchod z hor a mincí, čili horní regál. Toto regální právo bylo v Čechách uplatňováno již dříve, ale teprve v tomto roce bylo přiznáno římským císařem
1174 – se uvádí knížecí úředník Stanimír v Jihlavě, je to nejstarší písemná zpráva o tomto městě
1179 – cesta z Lince do Prahy byla zvána Jílovskou podle významných zlatodolů u Jílového
1183 – nejstarší písemná zpráva o stříbrných dolech u Stříbra
1186 – potvrdil Bedřich, syn krále Vladislava, roční poplatek Maltézskému řádu 12 hřiven stříbra z dolů v okolí Stříbra
1186 – byl Kladrubskému klášteru přidělen Sdata, hutník pro výrobu železa
1192 – bylo Krásno u Horního Slavkova povýšeno na město
