Pro celkové hodnocení vývoje hornictví na severní Moravě je rozhodující 16. století, které velmi dobře dokumentuje listinný materiál. Plně vystihuje povahu prací odpovídajících významu jednotlivých dolů revírů. Hlavní důlní díla (jámy, štoly) můžeme přesně lokalizovat v terénu. Z rozsahu pozůstatků dobývek a přihlédnutím k písemným zprávám. Jsme také schopni určit množství vytěženého kovu. Uváděnou dobu charakterizujeme jen jako etapu pokusů o obnovu starších dobývek v některých částech rozsáhlých revírů. Malé množství kovu se získalo jen na pěti lokalitách (ložiskových tělesech) buď vyrabováním stařin z jam, anebo v pokračování ložisek po dokončení dědičných štol.
Obnova dolů začíná již ke konci 15. století, první zpráva pochází z r. 1477. Hlavní dobývky v 16. století se pohybovaly pod úrovní třetí dědičné štoly na Starohoří (Horní Údolí – Hackelsberská štola), zčásti ve stařinách 14. století. Na konci 16. století se začíná dobývat další pásmo, v kterém převažují Pb-Zn rudy (Velká pinka). Na Kosově byla založena nová jáma (Nálezná), také z nové štoly (pozdější Modrá) se získalo ze stařin určité množství volného zlata (praním). Celkové množství získaného zlata můžeme odhadnout na 96,9 kg. Z důlních vod se ve východní části revíru získával vitriol a z něho pak i cementační měď. Vlastní měděné rudy se netavily.
Suchá Rudná
Po pokusu o obnovu dolů v širším okolí Suché Rudné se těžba soustředila na ložiska JZ od Suché Rudné. V pásmu Vilém se razila nová svislá Jáma (Vilém), která zastihla jen zbytky rudy ve stařinách. V pásmu Buttermilch (Podmáslí) opět dobývky pronikly z nové jámy do hloubky asi 100 m, těžila se značná mocnost (kolem 2 m). Velmi malého rozsahu dosáhly dobývky v pásmu Zlatý Jelen u Andělské Hory. Oblast Vysoké zůstala nedotčena, kutací práce na Měděné žíle u Ludvíkova byly neúspěšné.
Výši získaného zlata u Suché Rudné můžeme odhadnout na 300 kg.
Janovice – Ruda
Těžba stříbra se soustředila především na dvě lokality. Největšího rozsahu dosáhla v Horním Městě z dobývek starších jam Mladý a Starý Šmechtl a nové svislé jámy (Nálezná – Bohaté štěstí) v celkové směrné délce asi 200 m. Dobývky pronikly do hloubky 60 až 70 m, těsně pod úroveň dědičné štoly, která byla propojena až těsně před úpadkem. V poslední fázi se získávaly kyzy.
Foto: Štola sv. Antonína Padunáského (Horní Město)
Na Kamenné hoře (Stará Ves) se stříbro získávalo ze směrné délky 120 m do hloubky max. 50 m, z toho 25 m pod úroveň dědičné štoly. Menší množství stříbra se získalo na Stříbrné hoře (Stříbrné Hory), na Hoře (Horní Město – Šibenice) a u Rudy (Ruda-sever). Můžeme odhadnout, že se v revíru Janovice – Ruda získalo v 16. století asi 2016 kg stříbra.
Ostatní lokality
Pro další lokality listinné zprávy prokazují jen kutací práce. Tak máme dokumentované ražby dědičných štol (jediný prostředek pro odvodnění starších dobývek) na Zlatém Chlumu (Česká Ves), v Kletném, u Ludvíkova a Horního Benešova. Velmi časté je zneužívání hornických výsad pro města (Jeseník, Velká Bystřice). Výsady získávala šlechta a těžařstva i pro území bez hornické činnosti a ložisek, jako např. Hostýn noho Janov.
