Vejvanovská uhelná pánev
Kamenouhelné doly v této pánvi vlastnili dědici Pistoriovi; zřejmě odkoupili důlní míry od J. D. Starcka, který již dříve na Vejvanovsku těžil. Noví majitelé...
Malá merklínská pánev
Tato uhelná pánev je oddělena od ostatních pánví na Nýřansku žulovým hřbetem na Holýšovsku. Většina uhelných slojí procházela pod lesem Výtuň, dále pod obcemi...
Stručná historie dobývání v západočeském uhelném revíru
Počátky dobývání v západočeském uhelném revíru se zabývá několik autorů, kteří se ve svých závěrech rozcházejí pouze minimálně. František Mareš klade počátky těžby uhlí...
Uhelný revír v Třemošné a Kaznějově
Šachty v Třemošné a na Kaznějovsku byly převážně majetkem J. D. Starcka. Výborné uhlí se dolovalo na některých místech v Třemošné, kam vycházela nýřanská...
Historické metody dobývání při těžbě uhlí v západočeském uhelném revíru
V raných dobách počátku těžby uhlí metody odrážely úroveň současné (dobové) techniky. Množství vytěženého uhlí bylo nepatrné, tzv. "sedlácké jámy" (např. Měčířova těžba uhlí...
Litické a dobřanské doly
Na Liticku, na Valše a na Dobřansku bylo mnoho šachtiček, které ani nejsou statisticky podchyceny. V této uhelné pánvi těžila zpočátku vrchnost — kníže...
Mirošovský uhelný revír
První zmínka o výskytu uhlí na Mirošovsku pochází z roku 1836. Uhlí bylo nalezeno v lese u svatého Jakuba. Pokus těžit se však nezdařil....
Radnický uhelný revír
Z historie je známo, že v okolí velkých uhelných pánví se vytvářela největší centra těžkého průmyslu a rozkvétala tam rychle i další výrobní odvětví,...
Břaská pánev
Uhelná pánev se rozkládá mezi Stupněm, Vranovicemi a Břasy. Je téměř 3 km dlouhá a 1,5 km široká. Spodní sloj je horší jakosti a...
