Počátek těžby černého uhlí v Plzeňské pánvi se datuje do druhé poloviny minulého století. Jednalo se o malé doly v okolí Nýřan, Chotěšova, Zbůchu, Třemošné, Kaznějova a na Rokycansku, u Radnic, Stupna a Mirošova. V této době bylo v této oblasti v provozu několik desítek šachet a šachtiček.
V roce 1945 byl zřízen na základě dekretu prezidenta republiky a usnesení vlády národní podnik Západočeské uhelné doly, Plzeň. Do nového podniku byly začleněny majetkové podstaty 23 znárodněných podniků.
V roce 1951 se n. p. Západočeské uhelné doly rozčlenil na čtyři samostatné podniky: Masarykův jubilejní důl ve Zbůchu, Masarykův důl v Týnci, Důl Krimich v Tlučné a Radnické doly v Břasích. Základním problémem v této době bylo udržet doly v chodu i zvyšovat úroveň těžby přesto, že některé malodoly bylo nutno likvidovat vzhledem k vytěžení zásob nebo pro neúnosnou ekonomickou náročnost jejich provozu.
Od 1. ledna 1956 byl podnik přejmenován na Západočeské uhelné doly, trust Plzeň a současně byl zřízen odštěpný podnik Stavební správa se sídlem v Týnci. K 1. červnu 1956 Západočeské uhelné doly přešly do správy kombinátu Kamenouhelných dolů v Kladně.
Zásadní změna v organizaci nastala dnem 1. října 1956, kdy dosavadní organizace v revíru byly znovu sloučeny v jeden národní podnik s názvem Západočeské uhelné doly, národní podnik ve Zbůchu, který se dále členil na pět závodů: Důl Obránců míru ve Zbůchu (dříve Masarykův jubilejní), Důl Týnec (dříve Masarykův), Důl Krimich v Tlučné, Radnické doly v Břasích a Stavební správa Týnec. Závod Důl Obránců míru ve Zbůchu tvořil jediný důl. Závod Důl v Týnci se skládal z Dolu v Týnci, Dolu Dobré Štěstí v Dobřanech a Dolu Eliška, později přejmenovaného na Důl Máj v Chlumčanech. K Dolu Krimich byl přičleněn Důl Marta v Nýřanech. Radnické doly tvořily Důl Matylda v Břasích a Důl Pokrok v Chomli.
Od 1. ledna 1963 byl zrušen závod Radnické doly a jednotlivé provozy byly v průběhu sedmdesátých let likvidovány. V letech 1979 až 1987 byl v této oblasti v provozu Lom Pokrok, kde bylo, jako určitá hornická rarita, dobýváno černé uhlí povrchovým způsobem.
V sedmdesátých letech byly dotěženy a likvidovány i další provozované velké doly, takže v 80. letech provozovaly ZUD k. p. již pouze Důl Antonín Uxa v Tlučné (nově otevřené ložisko Vejprnice z bývalého Dolu Krimich), Důl Dobré štěstí u Dobřan a již citovaný Lom Pokrok.
Od roku 1956 po začlenění do kombinátu Kamenouhelných dolů Kladno byly doly v Západočeském uhelném revíru spravovány a řízeny touto organizací. V roce 1958 byl tento kombinát zrušen a jeho majetek se všemi právy a závazky převeden do nové zřízeného Sdružení kamenouhelných dolů v Kladně. Rozhodnutím ministra paliv byla v roce 1976 zřízena místo tohoto sdružení hospodářská organizace Kamenouhelné doly, koncern, Kladno.
K 1. červenci 1970 byly rozhodnutím ministra paliv a energetiky Západočeské uhelné doly opět vyčleněny ze státního podniku KD Kladno a založen samostatný státní podnik Západočeské uhelné doly, Zbůch u Plzně. V této době byl v provozu již jen jediný činný důl Antonín Uxa v Tlučné, přejmenovaný v roce 1991 na Důl Krimich a Důl Dobré štěstí u Dobřan, ve kterém byly na základě rozhodnutí vlády ČSFR o útlumu těžby černého uhlí zahájeny v roce 1991 likvidační práce. V současné době je likvidace Dolu Dobré štěstí i Dolu Krimich v Tlučné ukončena.
Fotka není nejspíše důl Krimich , ale ZUD Zbůch …. viděl bych to jako pohled z Plzeňské ulice směrem na Hornickou….
Děkuji za komentář, titulek u fotografie je již opraven.
Je to tutovka pohlen od líní na Zbůch,viděl jsem tu fotku i s komentářem u Z.Koutského.
Je to pohled od Chotěšova do ďolíku směrem k Líním ne naopak.
Je to pohled od Líní směrem na Zbůch. Stačí si fotku zrcadlit
Jedná se o pohled SV směrem z místa, kde dnes stojí dům č.p. 421 zvaný U čmeláka.
Stoprocentní pravdu mají pp. J. Nosek a Bacík. Mohu to potvrdit jako rodák. Ostatní se krutě mýlí.
DOBRÝ DEN, MĚL BYCH TAKOVÝ DOTAZ. PROČ BYLI ZBOŘENY VŠECHNY VĚŽE A ŠACHETNÍ BUDOVY A VŠE OKOLO NA DOLE OBRÁNCŮ MÍRU VE ZBŮCHU JAKO PRÁDLO ATD.,KDYŽ NA JEJICH MÍSTĚ NESTOJÍ ŽÁDNÉ HALY NEBO FABRIKA,JEN TAM ROSTOU NÁLETOVÉ DŘEVINY. VÍM, ŽE V TÝNCI BYLO DEPO A AŽ NA VĚŽE,KTERÉ PO REVOLUCI TAKÉ PADLY, BYLO VŠE ZBOURÁNO CO PŘEKÁŽELO HALÁM NA OPRAVU VAGONŮ, ALE VĚŽE MOHLY ZŮSTAT STÁT,VŽDYT TY NIČEMU NEPŘEKÁŽELY. VE VŠECH REVÍRECH SI NECHÁVAJÍ NĚJAKÉ POZŮSTATKY DŮLNÍ ČINNOSTI JAKO PAMÁTKU NA TOTO HRDÉ A NEBEZPEČNÉ ZAMĚSTNÁNÍ,NEBO VYTVÁŘEJÍ ZE ŠACHET MUZEA NEBO GALERIE A KDYŽ UŽ ZBOURAJÍ ŠACHTU, TAK ALESPON NA JEJÍM MÍSTĚ POSTAVÍ DOMY NEBO VÝROBNÍ HALY NĚJAKÉHO PODNIKU,TAK MI PROSÍM NĚKDO ODPOVĚZTE PROČ Z VELKODOLŮ V TÝNCI A VE ZBŮCHU NEZBYLO VŮBEC NIC JENOM PLÁCKY ZAROSTLÉ PLEVELEM,MOC BY MĚ TO ZAJÍMALO. A JESTLI JE MOŽNO NĚKDE SEHNAT VÍCE FOTOGRAFIÍ A MATERIÁLU O ZAČÁTKU,PRŮBĚHU A UKONČENÍ TĚŽBY NA TĚCHTO DVOU DOLECH. DĚKUJI. NOVÝ