Důl Františka byl zaražen v roce 1848. V roce 1860 došlo zde na 2. patře k výbuchu metanu a uhelného prachu. Bylo to největší důlní neštěstí v historii rosicko-oslavanského revíru. Zahynulo 52 horníků. Ze 17. na 18. ledna 1872 vypukl náhle požár těžní budovy jámy Františka. Rozšířil se takovou rychlostí, že jáma nemohla být uzavřena. Těžní budova se zřítila, lana, kotouče a trámy napadaly do jámy, poškodily značně výdřevu a rozbořily též čerpací stanici, takže velká část dolu se zatopila. Těžit se začalo až v měsíci červnu. V roce 1904 byla postavena železná konstrukce těžní věže. V roce 1910 byl důl spojen s dolem Simson dopravní lanovou dráhou. Část uhlí vytěženého na dole Františka pak byla lanovkou dopravována na důl Simson ve Zbýšově k úpravě a nakládání. V roce 1903 byl důl 336 m hluboký. Od roku 1913, po dokončení dolu Kukla, se stal důl Františka větrní jámou. Uhlí se zde těžilo jen v případě potřeby vyšší těžby pro elektrárnu Oslavany. K tomuto účelu sloužila k dopravě visutá Bleichertova lanová dráha.
V roce 1964 byla zahájena rekonstrukce jámy, jáma byla prohloubena, zrekonstruovány byly i povrchové objekty pro splnění parametrů větrání z hloubek 1 500 m pro nově budovanou jámu Jindřich II. Při rekonstrukci byl umístěn do 32,10 m vysoké železobetonové těžní věže těžní stroj Koepe, rok výroby 1964 výrobcem ČKD. Těžní zařízení bylo dvoububnové. Na dole pak byla provozována jen výjimečná jízda za účelem údržby jámy a dopravy pracovníků k obsluze čerpadel. Samotná jáma byla do hloubky 336 m oválného průřezu, dále do hloubky 549 m kruhového průřezu, do 695,6 m opět oválného a do 861 m kruhového průřezu. Maximální dopravní hloubka byla 861,15 m na 11. patře. Bylo provozováno i 1. a 2. patro v hloubce 179,30 m k odčerpávání důlní vody. Provoz čerpací stanice na 2. patře byl zautomatizován. Po centralizaci těžby na jámu Jindřich II přítoky pod 2. patrem odtékaly po šachetním překopu 11. patra a větrním komínem, spolu s přítoky od jámy V. Nosek, na 11. patro Jindřich II.
V roce 1982 byla dokončena rekonstrukce ventilátorovny se zabudováním ventilátoru ARA-2. Pro nedosahování výkonnostních parametrů bylo výrobcem ZW Milevsko vyměněno oběžné kolo za kolo o vyšším výkonu. Hlavní ventilátory na jámě Františka zajišťovaly ovětrávání jižního pole hlavní jámy Jindřich II.
Jáma Františka byla prvním likvidovaným hlavním důlním dílem rosicko-oslavanského uhelného revíru po zahájení technické likvidace revíru. Po vyplenění lezního oddělení a demontáži horní těžní klece bylo dne 16. 12.1991 započato se zásypem. Zásypovým materiálem byla haldovina z odvalu jámy Kukla. Do jámy bylo celkem nasypáno 10 800 m3 hlušiny. Zásyp byl ukončen 11.2. 1992. Na ohlubni byla jáma dne 27. 5. 1992 uzavřena železobetonovou krycí deskou. V březnu 1995 byl zjištěn poklesu zásypu o 80 m, proto byla jáma dosypána kontrolním otvorem haldovinou z dolu Ferdinand. Těžní věž byla zlikvidována odstřelem 31. 12. 1997.
Literatura: Plchová, J.: Rosicko-oslavanský uhelný revír 1760-1999. Oslavany 1999, 62 str.
