Jezero nabídne veřejnosti mnohem čistší vodu pro koupání, než ostatní velké nádrže v kraji. Umožní to řízené napouštění, které eliminuje obsah sinic ve vodě z Ohře.
Pouhých 41 metrů do finální hladiny zbývá budoucímu jezeru Medard. Ve zbytkové jámě bývalého hnědouhelného dolu mezi Sokolovem, Habartovem a Bukovany se tak již dnes rýsují první obrysy budoucího jezera a jeho hladina stále stoupá. „Zatím se zvyšuje jen díky povrchovým dešťovým vodám a průsaku spodních vod, které by měly umožnit její nastoupání přibližně na kótu 365 metrů,“ říká Jiří Pöpperl, technický ředitel Sokolovské uhelné s tím, že podle rozsahu dešťových srážek by tak vysoko měla voda dosáhnout ke konci letošního roku.
Další voda pak do jezera bude směřovat z řeky Ohře prostřednictvím takzvaného napouštěcího objektu. Ten je z větší části již dokončen, a bývalý lom tak od řeky dělí už jen pilíř, ve kterém bude umístěno napouštěcí potrubí. Protlak pro toto potrubí bude dokončen v nadcházejících měsících během prací předcházejících samotnému napouštění jezera. To však bude zřejmě probíhat o něco pomaleji, než se původně předpokládalo. Příčinou je kvalita vody v řece. „Ohře se dlouhodobě potýká s problémem sinic. A pokud se budeme chtít vyhnout tomu, aby jich byl plný i Medard, bude muset být napouštění řízené,“ upozorňuje Pöpperl. Zástupci společnosti se tak již dohodli se správcem toku na výměně informací o obsahu nerozpuštěných látek a sinic ve vodě. To umožní napouštět jezero pouze co nejčistší vodou.
„Kromě toho navíc budou do napouštěné vody v první fázi řízeně přimíchávány důlní vody, které mají nižší pH a dokáží tak zamezit šíření sinic,“ říká technický ředitel Sokolovské uhelné.
Sinice, kterým se nakonec v nádrži podaří uchytit, nebudou mít v budoucím jezeře příliš vhodné podmínky pro rozmnožování. Na rozdíl od přehrad na Ohři totiž nebude Medard průtočnou nádrží, takže zdejší vody budou poměrně chudé na fosfor a další látky, které sinice ke svému růstu vyžadují. Větší hloubka pak umožní navíc lepší samočistící schopnosti jezera s minimálním kolísáním hladiny, které nepřesáhne třiceti centimetrů. „Takže ve výsledku nabídne Medard pro koupání mnohem lepší podmínky, než mají lidé dnes na Jesenici, Skalce i dalších velkých vodních plochách v kraji,“ dodává Pöpperl. Samotnému napouštění jezera ale předchází celá řada prací, které je ještě nutné dokončit. Vedle jímacího objektu jde například o navážky sanační zeminy, úpravy břehové linie nebo výstavba biokoridorů v okolí jezera a péče o vysazené lesní porosty. Část z těchto prací byla, nebo je prováděna v režii Sokolovské uhelné, větší díl je pak financován z 15 miliard, které na obnovu krajiny poškozené těžbou hnědého uhlí uvolnila vláda v roce 2002.V současnosti v areálu budoucího jezera probíhají práce na celkem devíti etapách rekultivací, počínaje opevněním břehové linie a konče vytvářením zemědělských nebo lesnických ploch. Některé z nich pak budou pokračovat v různém rozsahu i během napouštění jezera nebo po něm. Například u nově vysazených lesů totiž trvá přibližně deset let, než vzniknou plnohodnotné porosty, se kterými lze nakládat jako s kterýmkoliv jiným lesem. A nejméně dalších sedm desítek let bude trvat, než bude možno tyto nově vzniklé smíšené lesy také hospodářsky využívat.
Jezero Medard
vznikne zaplavením zbytkové jámy vyuhlených lomů Medard-Libík, které byly v provozu od roku 1872 do roku 2000. Čerpání vod ze dna lomu bylo zastaveno v červnu 2008, a samotné napouštění jezera z Ohře začne nejpozději počátkem příštího roku. Trvat bude, podle stavu vody v řece, přibližně tři roky. Na jeho konci hladina dosáhne kóty 400 metrů nad mořem a celkové plochy 493,4 hektarů. Jezero bude mít délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubka bude činit 50 metrů. Délka břehové linie, kolem které má pak v budoucnosti vyrůst rozsáhlý rekreační areál, bude přes 12 kilometrů.
